V posledních letech vyšly desítky ba možná už stovky bluray audio vydání především starších věcí. Na těchto médiích je vesměs audio kódované v několika formátech aby to mohl přehrát každý přehrávač.

Vše přehrávám stejným přehrávačem OPPO BDP-83SE, takže stejný DAC chip, stejná elektronika. Porovnáním stopy PCM a třeba nejpoužívanější DTS HD MA jsem zjistil, že výsledný zvuk se dost liší. Někdy se mi víc líbí jeden, jindy druhý.

Teoreticky by to nemělo nastat, předpokládám že původní PCM se před kódováním do DTS HD MA nijak neupravuje, přinejmenčím to nemá logický smysl. A po opětovném dekódování přehrávači by měl do DAC jít teoreticky naprosto stejný signál jako z PCM stopy.

Přesto se zvuk liší. PCM je trochu víc na výškách, DTS zase zní lehce dynamičtěji, temněji. Dokonce se někdy zdá rozdíl i mezi DTS a DOLBY. SW mám vypnutý, takže tenhle kanál se na zvuku nijak nepodílí. Stejně tak mám vypnuta všechna kurvítka typu dynamické komprese apod. Ale i kdyby to bylo vše zapnuto, tak to bude zapnuto pro oba formáty stejně.
Teoreticky by rozdíl měl být pouze v dekódování DTS/DOLBY. U těchto "kino" formátu jsou mám pocit uloženy i přídavné informace pro kompresi či expanzi dynamiky, ale to by se mělo používat jen u filmů, u hifi audia by to bylo trochu kontraproduktivní.

Má k tomu někdo nějakou myšlenku? V čem může být zakopán pes? Všiml si toho taky někdo?
Vrtá mi to v hlavě už tak 2 roky.