Pokud myslíš důkaz toho, že nepodáváš žádné důkazy, tak si stačí přečíst tuto a předchozí stránku.

A pokud chceš důkazy o remastrování... Ty opravdu nevěříš, že na počítači lze dostranit zrno, zlepšit saturaci, kontrast, doostřovat, že nefunguje upscaling a milion dalších věcí? Nikdy jsi neviděl starou poškrábanmou zrnitou fotku a její zrestaurovanou verzi? Nikdy jsi neviděl remaster Lawrence z Arábie? Nebo teď nejnověji třeba remaster Trona? Jestli ne, tak to ti tady opravdu asi nikdo nepomůže...

Ale co si třepit hubu, stačí použít tvůj nejoblíbenější argument: NEROZUMÍŠ TOMU, DOPLŇ SI UČIVO ZE ŠKOLY, TOHLE JE JAK VYSVĚTLOVAT NEANDRTÁLCI JAK FUNGUJE ŽÁROVKA.

O koze o voze...

Teorie 3700x2700 a měření 1600x850 se dočkáme kdy? Čekám:-)

Opět se bohužel ukazuje, že Merhautovým hlavním cílem je pouze prudit. Nic víc tady celou dobu nedělá a dokud tady bude, dotud bude zle. Rozbourá vše, kam vkročí.

S obrazem je to jako se zvukem. Kde nic není, ani čert nebere. Jinými slovy, veškeré "vylepšovačky" vedou z principu k umělosti výsledku, ať je to obraz nebo zvuk. Je to vždy balancování na hraně, výsledek je daný – spíš než technikou – mírou soudnosti "remasterovače". Zkurvených zvukových remasterů znám stovky, tisíce. Povedených do pár set. U filmů tomu nebude jinak. Mé estetické vnímání jednoznačně upřednostňuje obsah před formou, platí to pro zvuk i obraz. Hifi a HD "řeším" jako technickou disciplínu, korelace: technická kvalita – prožitek je u mě víc a víc upozaďovaná, jakkoliv si rád zachrochtám u dobrého zvuku i obrazu, pokud možno ale autentického.

Současné 2K HD je něco jako CD u audia. Oproti analogu velké rezervy, ale když je dobrá muzika nebo film – paráda!

S obrazem se pracuje mnohem snáz než se zvukem, protože v něm jde retušovat. S pohyblivým obrazem je to ještě lepší, protože když mám na jednom snímku škrábanec a na následující ne, tak můžu poškozené místo nahradit stejným místem z následujícího téměř identického snímku a dnešní software to dokáže dělat automaticky. Stejně tak dokáže ze série snímků třeba určit kde je hrana a tu hranu vyhladit. Z fotky 200x200 FullHD neudělám, ale z 720p jde na 1080p upscalovat poměrně snadno a bude to změna k lepšímu. Stejně tak, když budu vyrábět kopii z 35mm filmu na 35mm dojde k degradaci. Když to budu dělat na 70mm, takřka k ní dojít nemusí, takže 70mm kopie sice nebude stejná jako pravé 70mm, ale bude stejná jako 35mm originál negativ a tím pádem mnohem lepší, než 35mm kopie.

Ve zvuku lze taky "retušovat". A taky to vede směrem k "umělosti"...

merhaut
musíš uznať, že obraz vo vysokom rozlíšení je niekde inde
napríklad nedávne MS v hokeji bolo radosť pozerať, čo sa týka obrazu

Merhaute, nekomol Dadaftovo příjmení a nepoužívej vulgární výrazy. Lze to vyjádřit i jinak.

K Vaší diskuzi. Pokud to dobře chápu, teď zde řešíte Vaše subjektivní dojmy na umělé úpravy obrazu, či filmu. A snažíte se toho druhého přesvědčit, že ten, či onen způsob vypadá lépe. Já myslím, že toto nemá cenu, jelikož je to zcela na vkusu člověka. (Např. retušování modelek na obalech časopisů).

Nechápeš to dobře.

Nechápeš to dobře. Debata díky Merhautovi sice sklouzla někam úplně jinam, ale v zásadě se dá říct, že jde o srovnání digitálu a celuloidu a je to docela zajímavé téma. Z mojí strany se nejedná o žádné popisy subjektivních dojmů, ale fakta a nemám na mysli žádné retušování modelek, ale retušování a úpravu vad filmu při jeho remastrování. To vede ke zcela prokazatelnému zlepšení obrazu a dělám to takřka dnes a denně, takže tak nějak vím jak se to dělá. Úpravě obrazu se věnuju víc než deset let a moje profese má k filmu velice blízko, takže mám celou řadu známých, kteří pracují třeba v UPP, což je česká firma dělající triky pro zahraniční filmy http://www.upp.cz/rs/generate_page.php?page_id=99 Netvrdím, že jsem vševědoucí odborník, ale to co tady tvrdím nemám z googlu.

Já když napíšu, že například teoretický kmitočtový rozsah CD audio formátu je takový a dynamický rozsah makový, tak to taky umím konkrétně zdůvodnit a něco o té teorii vím. Když napíšu, jak je to v praxi, doložím – byť až na vyžádání – odkazem na měření.

Když budu chtít sdělit své pocity, líbí nelíbí, sdělím je, nemám s tím problém, někdy dokonce dodám i korelaci mezi slyšeným, vnímaným a změřeným, spočítaným.

Stačí, když takhle budou postupovat všichni diskutéři. A bude klid.

"Z mojí strany se nejedná o žádné popisy subjektivních dojmů, ale fakta" – A teorie 3700x2700 a měření 1600x850 se dočkáme kdy, faktografe?

Po desáté, to není teorie, to je podle mě odborný názor Asociace inženýrů filmového průmyslu. Ono se to totiž na rozdíl od některých věcí měří dost blbě víš? KOntrolní otázka máš tři obrázky: Jeden vyfocený 3000x2000 s ISO 1600. Druhý 8000x4500, který je naskenovaný na 7000dpi z časopisu a třetí 1600x1200 vyfocený na ISO 100 a dobře zaostřený. Který použiju na plakát aby vypadal nejlépe? Jak změřím, který z nich je nejlepší? NIJAK. Pohledem. A nejspíš to bude ten s nejmenším rozlišením. Úplně stejně je to s tou tvojí kopíí na 35mm. FIlm má sice teoretické "rozlišení" přes 3K, ale kopírováním bude rozmazaný, bude mít horší saturaci, bude tmavší. Jelikož film nemá pixely, tak to číslo je odhad, odhad ze srovnání takové kopie s digitální verzí stejného obrazu. Jsou na to testovací obrazce, třebna čáry o určité hustotě. POkud na filmu budou slité dohromady a v rozlišení 1600x1200 ne, tak je jasný vítěz digitál. Já to nezkoušel, ale nemám důvod nevěřit.

"TEORETICKÉ MAXIMÁLNÍ rozlišení 35mm filmu je 3700x2700 pixelů což je 10 megapixelů." vs "Po desáté, to není teorie, to je podle mě odborný názor Asociace inženýrů filmového průmyslu."
Tak je to teorie, nebo to není teorie?:-)

Zacina to byt trosicku nudne.