Zajímavé pojednání, nejen o gramofonu Rega P10, ale i teoretické vysvětlení funkce odlehčeného šasi tohoto stroje a o tom, proč ne všichni výrobci považují váhu gramofonu za jedno z nejpodstatnějších kritérií. Pro mě osobně nejpřínosnější, prostřední, video z celé gramofonové trilogie.

Nebudu hodnotit mikrony a tak. Ale připadá mi to jako reklamní video.

Zdravím pane Jiří,
děkuji za odkaz k přemýšlení, krocení vibrací gramofonu s ramínkem a přenoskou, je velmi složitá věc k níž vede cesta strojařská matematická a intuitivní. V nadšených počátcích analogu na tomto fóru jsme používali stetoskop a dobrou měřící desku s frekvencemi na hranici snímavosti přenosky.
Deska ukázala nesoulad ramene s přenoskou. Ač byl výpočet z Vinylengine v pořádku, jehla vyskakovala z drážky. To bylo velmi nepříjemné, MC LO přenoska za 30t. a co dál ?

S Regou sem neměl moc zkušeností, nejlevnější je cenový zázrak, a přišlo mi, že má dobrý rytmus.
Měl by mít velmi dobré ložisko a kvalitní motorek a to je gramofonu základ.
Dražší Regy s jejich rameny subjektivně považuju za méně znělé. Zato elektroniku považuju za velký problém, konstrukce a zvuk mi nesedí, komu ano respektuju.

Práce s rezonancemi mě zaskočila u nenápadného THORENS TD 309 Tri-Balance, sestavování bylo zarážející, jak atypicky měl vytvořeny díly. Namísto přísné symetrie byly šišaté a po sestavení se hned ukázalo výborné rameno a úplné ticho pod signálem. Všeliké cesty vedou k společnému cíli a cílem nechť je, abychom k sobě byli laskaví.