Dark side of the moon píše: ↑

29 dub 2024 17:07

No ano, ale jak to poznáš? Jaké jsou záruky?
Co když se ukáže, že kvalita neodpovídá - je možno to vrátit? Moc si to nedovedu představit.
Když si uvědomím, kolik v té době bylo mezi běžnými posluchači gramofonů s krystalkou, 50%?
Musí to být adrenalin, ale sběratelská vášeň je sběratelská vášeň.

Nejlepší výběr je na Discogs,něco se dá koupit i na eBay, ale to musíš už dost dobře umět identifikovat vydání podle obrázků, na Discogs je to mnohem snazší z hlediska výběru požadovaného presu.
Pokud platíš přes PayPal a jinak to snad nikdo nedělá, máš ochranu kupujícího vždy, časem se naučíš vše potřebné vykomunikovat před nákupem nebo alespoň před zaplacením a tak se můžeš nějakým problémům vyhnout, ve světě ty krystalky vyhodili o dost dřív než v ČSSR a NDR takže tento problém vůbec neřeš, navíc systém hodnocení Goldmine, který se používá jako jediný na Discogs má jasná pravidla a striktní popis jak má deska v té které kategorii hrát, takže problém je vždy jen a pouze pokud to prodejce nedodrží, ale to je bohužel součást toho procesu, stejně to ale stojí za to věř mi
Ty ceny co jsem uváděl jsou za desky ve stavu NM to znamená, že zvukově deska musí být stejná, jako nová-nehraná(zabalená), jen je prostě vybalená a několikrát přehraná, ale nesmí nést žádné stopy použití, takže určitě lepší varianta než jakýkoli remaster, jen to může být o kapku dražší......z mého pohledu ale stačí VG+, podle Goldmine by mělo hrát stejně jako NM, jen může nést stopy používání, tzn hairlines nebo lehké povrchové škrábance, které ale nesmí ovlivňovat playback, tedy nesmí být slyšet, doslova se říká, že "pokud by nebyly na desce kosmetické vady byla by NM", v tomto hodnocení bohužel nejvíce prodávajících porušuje pravidla, hodnotí desku pouze opticky což může kriteria pro VG+ splnit, ale zvukově už vyhovět nemusí, (zde je třeba striktně vyžadovat playgrading) pak nastupuje slušně formulovaná reklamace a občas nepříjemné vyhrocení s využitím ochrany PayPal, někteří prodejci také špatně chápou podmínky pro hodnocení ve smyslu zohlednění stáří desky...." Na 60 let starou desku je to ještě VG+", tak to je prosím nesmysl, je pouze jediné NM a jediné VG+ stejně jako jediné VG atd. a podmínky pro použití daného hodnocení jsou shodné pro každou desku bez ohledu na její stáří!!! Takže pokud se vybavíš trpělivostí a ochotou snést i semtam nějakou nepřijemnost,není se čeho bát, doporučuji začít takové nákupy ale s asistencí někoho, kdo se už dost dobře orientuje.

No jistě pánové, každý podle svého gusta. Chápu to nadšení pro "první press", skutečně to bývá nejlepší zvuk a nejlepší pojetí, než když se potom někdo v tom hrabe, ten první origo už je zažitý. Problém je v tom uběhlém čase a neobjektivnost nákupu z druhé ruky. Já na to bohužel nemám nervy a navíc pokud dobrý titul bude s nějakou vadou, tak to nebudu poslouchat. To už mám vyzkoušené.
Chtělo by to stroj času a vrátit se to nakoupit, když to šlo poprvé na trh.
Za mně dnes super ty one-step, ale ty prachy, to je nekřesťanské. Navíc jsou problémy s vydáním, trvá to dlouho, termín pořád odkládán.

BTW: K HDTracks mám spoustu výhrad, ale občas mě to nedá a něco koupím. Před léty jsem tam koupil to Kind Of Blue v
192kHz · 24bit. Mám tu stereo verzi, ale později to tam dali i v originál mono. Tak pokud má někdo zájem. Za mně: hraje to super.

Kromě vydání od MoFi mám ještě toto vydání od Classic Records 200gr.z roku 2001.
Obstojí toto vydání mezi pressy z roku 59?

Deska je 180gr.
200gr vyšla o ro později.

Co na to říct? Vždyť tu odpověď znáš......musím ale přiznat, že stereo verzi žádnou nemám a tak se asi po nějaké poohlédnu, zajímavá by mohla být Kanadská, protože část těch prvních laků jak mono tak stereo šlo do Kanady a kanadská se asi bude dát koupit v o něco lepším stavu za stejné peníze, každopádně to chce ve stereu minimálně VG+, takže to nebude úplně levná záležitost......

subumbra:
Dík za podrobné vysvětlení, rozumím tomu, musí to být radost, pokud se zadaří.

Ale pro mě to není, stačily mi kdysi ty nervy za totáče při nákupu na burze na Letné. Rychlá optická kontrola, to bylo maximum co se dalo udělat. Člověk už na to sice měl oko, ale samozřejmě vždycky to byla loterie, pokud nešlo o nerozbalenou novinku.
Jak nastoupila cedéčka, tak pro mě analog skončil. Konec neurózy z možného poškození a zejména ztráty kvality při mnohonásobném přehrávání. Už žádné nahrávání na pásky nebo kazety a vzácné LP do skříně . Pokud tedy nešlo zase do světa, protože ceny byly na tu dobu z dnešního pohledu šílené. A jiný kvalitní zdroj nebyl, občas něco z rádia FM.

To co by z dnešního pohledu bylo klasifikováno jako pirátství tenkrát nikdo neřešil, tedy kromě bolševika - ale to bylo z ideologických důvodů.
Dodnes si pamatuju dopis od Black Sabbath (opravdu tenkrát došel - kamarádovu staršímu bráchovi, který tenkrát někde sehnal adresu a lámanou angličtinou jim napsal, jak jsou tu populární a jak se tu jejich nahrávky pokoutně šíří) - byli nadšení, že je někdo za železnou oponou vůbec zná a poslouchá.

Jasně, chápu jsem 68.....takže jsem rovněž zažil pád vinylu a nástup CD jako media z jiné galaxie.....
Dnes na to koukám ale z trochu jiných úhlů a dovedu pochopit i ten od mého odlišný, pokud budeme vinyl hodnotit ve dvou rovinách, kdy jedna je vlastní záznam, jeho autentičnost, studiové zpracování mix, mastering a druhá čistě technická, tedy kvalita - tichost vinylu a technologie samotné výroby nosiče, tak pro někoho může být převaha v druhé rovině zásadní a klidně se dokáže povznést nad nedostatky v rovině první, protože je bude schopen vytěsnit stejně jako já dokážu vytěsnit drobné nedostatky v druhé rovině a ta první je pro mě dominantní.
Když říkám drobné tak myslím opravdu drobné, opakující se tick způsobený škrábancem je pro mě absolutně nepřijatelná věc stejně jako background noise, nemůžu to poslouchat i kdyby to byl test pressing KoB, jinak ztrátu kvality při opakovaném přehrávání s dnešní technikou asi řešit nemusíš, čistota je základ a 2-2,5g na hrotu v čisté drážce nic neudělá, zejména u špičkových diamantů s velkou kontaktní plochou, největší nepřítel je ten prach a nešikovné ruce

První US press, versus MoFi.
Oba jsou ze Států,jeden asi za 350kč, druhý pětkrát dražší,co myslíte bude MoFi pětkrát lepší, přestože je lisovaný na 45rpm.na dvou deskách a druhý je jednodeskové běžné vydání na33rpm.Jistě, vždyť stopáž snad má pod čtyřicet minut.
Podání basových registrů na MoFi bere dech, reprodukce je dynamická, nicméně postrádám vzdušnost projevu, přestože deska se snaží předvést se v co nejlepším audiofilním světle, možná by tomu jeden i uvěřil, kdyby neslyšel tu druhou desku.
Po výměně desky hudba začne se projevovat v módu zábavnosti, bezstarostné melodie vás nesmírně baví tak, že když to skončí, chcete si to dát ještě jednou.Vzduch,melodie,projev až strhující.
Co k tomu říct u desky za tři stovky.

Nejsmutnější na tom je, že více než polovina z deseti titulů z tohoto vydavatelství nejsou lepší, než běžná vydání, aspoň si myslím , protože mám doma poměrně dost titulů tohoto labelu a v konfrontaci s původním záznamem to bohužel vychází,jak píšu výše.
Vždycky si to ale jako starej vůl koupím zase, protože si říkám co kdyby se to povedlo jako "On Every Street"od Dire Straits."

Mám stejnou zkušenost s Mofi. Ze začátku jsem z nich byl opravdu nadšený. Čistota, dynamika a rozlišení je vynikající. Ale časem to na mě začalo působit dost technicky. Kdy se firma snaží vytáhnout dynamiku do maximálních technických možností vinylu. Je to škoda. Výsledek na mě nepůsobí tak přirozeně jako původní nahrávka. Kdyby se firma zaměřila jen na vydávání a úpravě špatných alb. Jako třeba poslední série Van Halena. Kdy dobové vydání hraji dost mizerně. A pak tu máme jejich cenu. Která je i pro mě už úlet a když už mám o něco zájem tak dám přednost SACD. Které v poměru cena výkon je pak super.

Myslím, že nová vydání nejsou vůbec špatná od Abbey Road studios .

Za mně je tato edice "Brothers in Arms" zvukově povedenější než výlisky od MoFi, protože se více přibližuje původnímu vydání, které prezentuje DS jako rockovou kapelu.
Bohužel toto vydání od Universalu nedosahuje technické kvality MoFi,nemohlo proto zvítězit.
Na druhou stranu je zase za poloviční peníze.

m+m píše: ↑

30 dub 2024 17:31

Myslím, že nová vydání nejsou vůbec špatná od Abbey Road studios .IMG_20240430_172928_804.jpg

Môžem potvrdiť.

Anglické první lisování z roku 85.
Zvuk je výborný, hodně podobný prvnímu vydání na cd,řekl bych, že se může zvukově měřit s vydáním od MoFi i když původní verze je více rockovější.
Pozdější vydání, hlavně po roce 2000 se na tutu verzi vůbec nechytají.
Výborná verze je i jpn.první vydání.

Japonské první lisování, též výborná zvuková kvalita, která nemá obdobu.