Teď se na to DVD dívám.
Na CDWOW je pořád v nabídce jako preorder za 16 liber. Samozřejmě netuším, jestli jsou schopni ho dodat nebo ne ...

EDIT. Sorry nevšiml jsem si té limitované edice.

Tak to už jsem dlouho neviděl:
http://cgi.ebay.com/ws/eBayISAPI.dll?Vi ... NA:US:1123

http://cgi.ebay.com/ws/eBayISAPI.dll?Vi ... NA:US:1123

Taky přispěju s troškou do mlýna,v sobotu jsem byl u sousedů v Německu- Dresden kam jezdím dost často jelikož to mám 50kilákú,koupil jsem DVD- PT-Anesthetize a múžu říct že to nemá chybu o to víc že jsem jejich fanda tak že od nich mám dost věcí na CD i jejich vedlejších věcí a hlavně od Steve Wilsona tak to je to paráda a když vezmu že jsem za to dvd dal 12 eu tak to je dvojitá radost.zdraví Luboš

Mám v merku spíše tohle:

http://www.amazon.co.uk/gp/product/B003 ... ROKL5A1OLE

Tak to nevydržím a taky se přidám...
Na PT jsem narazil náhodou (paradoxně tip od kamaráda, který poslouchá metal asi před třemi roky, od té doby tahle kapela postoupila mezi moje nejoblíbenější. Koupil jsem si postupně všechny jejich alba, některá mám z hladu i vícekrát (japonské + speciální edice). Díky perfekcionismu SW mají setrvale skvělou produkci i křišťálový zvuk (to chce slyšet), míchají dohromady mnoho (na první pohled nekompatibilních) vlivů. Stejně jako např. u King Crimson na jejich deskách obdivuju kontrastní koláž hlasitých, agresivních a naopak naprosto pohodových, konejšivých skladeb (třeba závěrečné Glass Arm Shattering, Collapse the Light into Earth nebo Oceans Have No Memory mi svojí usmířenou náladou vyvolají stejně pozitivní emoce jako nejlepší z podobných kousků od Genesis). Geniální specialitou jsou pak jejich delší kompozice, které se z původně nevinných a tichých postupně rozvinou do (skoro)brutálního zvukového nářezu (Buying New Soul, Even Less, Russia on Ice, Arriving Somewhere But Not Here, Remember Me Lover,...) Zejména na starších albech a v mnoha instrumentálkách se zvukovou náladou a přednesem kytary zase podobají Pink Floyd (The Sky Moves Sideways). Přestože mají jejich desky většinou pochmurnou až depresivní atmosféru, na mě působí přesně opačně - málokterá hudba mě dokáže tak nabít a pozitivně naladit.
Pokud se někdo z vás hudbou PT začíná teprve prokousávat, ať začne třeba jejich nejpřístupnějším albem In Absentia, ve kterém je shrnuto z PT všechno podstatné a hned při prvním poslechu začíná vytahovat drápky. Naopak jejich poslední alba (Fear of a Blank Planet a především The Incident) vás na první poslech pravděpodobně výrazně nezaujmou a občas se mohou zdát v některých pasážích monotónní až trochu stereotypní. Tyhle pocity naštěstí s postupem času vymizí - třeba já osobně mám v tuhle chvíli The Incident mezi nejoblíbenějšími alby PT (ok, asi po 40 zpočátku nedůvěřivých posleších... no, mohlo to být i horší, Tales From Topographic Oceans od Yes jsem přicházel na chuť cca 25 let a dneska na ně nedám dopustit )

A ještě jeden zcela osobní tip na závěr: za zřejmě nejlepší album PT nakonec považuju (trochu paradoxně) Recordings z roku 2001, které vyšlo jako limitovaná sbírka B-stran alb Stupid Dream a Lightbulb Sun. Nejen u mě (ale třeba i na progarchives.com) tahle kompilace 'zbytků' které se neprotlačily na obě zmíněná alba, vyhrává na celé čáře (i to trochu svědčí o vysokém standardu kapely). Album původně vyšlo v limitované edici 20000 ks, která byla hned rozebraná, na eBay se průběžně dalo koupit i za cenu kolem 3-5KKč (ouch!) Naštěstí někdy před měsícem konečně vyšla reedice - za 12 GBP si ji z PT Store může koupit každý, a věřte mi - tenhle 'odpad' stojí za to!

MinDa

mindaz, výborně napsáno.

lubos karban píše:koupil jsem DVD- PT-Anesthetize a múžu říct že to nemá chybu

jirie píše:Mám v merku spíše tohle:
http://www.amazon.co.uk/gp/product/B003 ... ROKL5A1OLE

Jo, to se mi válí doma na blu-ray. Snad se k tomu někdy konečně dostanu.

Mindaz ty se mi líbíš chlape.(Ten tvůj kukuč na nicku )

Přicházet na chuť Tales from topographic oceans 25 let ,tak tomu říkám božská trpělivost.

Pro mně je album přímo ikonou v celé tvorbě YES. Hlavně tím svým hypnoticky úžasným obalem Rogera Deana.V jednom rozhovoru Dean uvedl,že alba při tvorbě svých dílek vůbec neslyšel.
To je neuvěřitelné !!!

Ačkoliv jsem byl PT někdy kolem roku 1999 nadšen,tenkrát to byl velký objev,dnes je nemám chut pouštět.Nevím proč,asi potřebuji od nich přestávku.Trochu se už u jejich muziky nudím,a to je špatně. Absentia byla poslední deska,kterou si mohu užívat,ty novější jsou na mne moc tvrdé až metalové,metal v progrocku nemusím.Prostě každý to máme jinak.Ty jejich pomalejší space polohy mám nejraději.

Nevím, jestli se to tady už někde čerstvě neprobíralo... Steven Wilson (duše Porcupine Tree) vydal teď koncem září svoje druhé vlastní (dvoj)album - Grace for Drowning. Jeho prvotina - Insurgentes - mě osobně příliš nezaujala, dokonce v ní některé skladby pravidelně přeskakuju, ale tohle je jiný (a silně progresívní) kafe. Stáhnul jsem si tradičně album k postupnému naposlouchání, ale hned druhý den (zatím rekord) jsem nedočkavě objednával speciální edici alba z burningshed.co.uk. Příbuznost s Porcupine Tree je ze skladeb samozřejmě cítit, ale album je podstatně méně metalové, přijde mi výrazně intimnější, než poslední PT věci (stylově nejblíž asi k Lightbulb Sun). V každém případě se při nedávném remasteringu kompletního katalogu King Crimson Wilson nezapomněl sympaticky inspirovat poctivou muzikou 70tých let (sám to přiznává) a je to každou chvíli slyšet. Album na mnoha místech - především v předivu dechových nástrojů (střídavě flétna, klarinet a saxofon) - sklouzává k jazzu, dokonce ve dvou nebo třech pasážích přímočaře evokuje odkazem na Lizard od KC (ale i Red se tu najde ). Zvuk/mix je, jako už u SW/PT tradičně, excelentní a dost 'košatý', obsahuje množství vzájemně propletených zvukových textur - na rozumné aparatuře se rozvine výrazně lépe než ve sluchátkách. Na albu hostují mj. Tony Levin, Pat Mastelotto a Steve Hackett (ďábelsky frenetická kytara v Remainder the Black Dog). Nebudu to radši už dál rozmazávat: pokud máte rádi progresivní rock a se zalíbením posloucháte třeba starší věci od KC, určitě tenhle kousek vyzkoušejte. Posledních pár dnů jsem ho vůbec nevyndal z přehrávače (resp. jen přehazuju první a druhé CD). Mmmm...

mindaz píše:Steven Wilson (duše Porcupine Tree) vydal teď koncem září svoje druhé vlastní (dvoj)album - Grace for Drowning

Dnes ráno jsem měl ve schránce tento blu-ray. http://www.blu-ray.com/movies/Steven-Wi ... ray/30659/
Zatím jsem to jen prolítl, přece jen na 2-3 hodiny hudby (vč.bonusů) si musí člověk vyhradit speciální čas, ale i z toho mi je jasné, že jde o dobrou koupi. Hezké, překvapující až hororové menu, snad se mi o tom nebude v noci zdát. V surroundu skvělá dynamika, prostor, čistota. Tahle muzika je pro to stvořena, pěkný nenásilný mix, ještě že čeští hifisti zatím nestačili S.Wilsonovi vysvětlit, že stereo je vrchol všeho , a tak většina věcí PT i jeho je dělána pro surround, i jeho remixy King Crimson jsou dělány kvůli surroundu.
Za necelé 4 stovky i s poštovným dobrá koupě.

noaid píše:..ještě že čeští hifisti zatím nestačili S.Wilsonovi vysvětlit, že stereo je vrchol všeho..

Stejně tak není vrchol všeho DD nebo DTS.. Opakem hlubokých pravd mohou být i jiné "hluboké pravdy", není-liž pravda Noaide...

sekal píše:Stejně tak není vrchol všeho DD nebo DTS..

No to určitě ne, jde totiž o velmi zastarale formáty, které jsou pro kvalitní poslech hudby nevhodné, asi jako mp3. Jsou už mnoho let podstatně kvalitnější, je třeba to dostudovat - se starými vědomostmi člověk nevystačí celý život.

V únoru vydal Steven Wilson další své sólové album (bez Porcupine Tree i Blackfield) s názvem "The Raven That Refused to Sing and Other Stories"...Stojí to za poslech
Zajímavostí je, že se na tomto albu podílel také Alan Parsons.

Steven Wilson upravuje své nahrávky pro stero podobným způsobem jako Roger Waters na albu Amused To Death. Na kvalitní stereofonní aparatuře a ve slušně akusticky upravené místnosti, je zvuk velmi podobný multi kanálu.
Jeho nové album je skutečně moc dobré. Zdá se, jako by navazovalo na předchozí.