Jethro Tull
Jethro Tull
Prezrel som celé "Jednotlivé kapely, interpreti" a nenašiel som ani zmienku o tejto legende (ibaže by som niečo prehliadol).
Teraz som natrafil na zaujímavú novinku ktorá ma dosť oslovila a skôr či neskôr ju budem musieť mať doma: http://jethrotull.com/the-string-quartets-album/ .
Mám rád takéto úpravy.
Tu je nejaký pokec z ich stránky:
Album klasického tullovského repertoáru, nápaditě zaranžovaného pro klasické smyčcové kvarteto s flétnou, kytarou a zpěvem autora písní a producenta IANA ANDERSONA.
Je obzvláště vhodné pro lenošivá, dlouze prosluněná odpoledne, jiskřivě mrazivé zimní noci, svatby a pohřby.
Natočeno v kryptě katedrály ve Worcesteru, Spojené království a v kostele svatého Kenelma, Sapperton, Gloucestershire, Spojené království
THE CARDUCCI QUARTET
Matthew Denton – housle
Michelle Fleming – housle
Eoin Schmidt-Martin – viola
Emma Denton – violoncello
DALŠÍ UMĚLCI:
Ian Anderson – flétna, akustická kytara, mandolína a zpěv
John O’Hara – klavír a celesta
Producent: Ian Anderson pro Calliandra Records
The Carducci Quartet
Vítězové mnoha mezinárodních soutěží, kteří se s pravidelností objevují na festivalech klasické hudby po celém světě. Vysoce je oceňována jejich interpretace soudobé tvorby a Carducci Quartet jsou pravidelně zváni k provedení nových děl a recitálů.
Projekt Smyčcové kvartety
Ian a John O’Hara – hráč na klávesové nástroje u Jethro Tull a ve skupině Iana Andersona – delší dobu diskutovali o možnosti vzniku alba, věnovaného výhradně smyčcovým kvartetům a koncipovaného a instrumentálně zpracovaného speciálně k oslavě části nejznámějšího repertoáru Jethro Tull v nové a velmí odlišné úpravě.
O Carducci Quartet poprvé slyšeli od Chrise, který je bratrem houslisty Matthewa a je také hudebníkem. Poté, co kvarteto shlédli na londýnském koncertě v kostele svatého Lukáše – hudebním centru spravovaném Londýnským symfonickým orchestrem – přizval je Ian k účasti při nahrávání tohoto projektu.
Ian a John následně pečlivě prostudovali celý tullovský katalog a rozhodli se pro tento výběr písní, jenž obsahuje také dvě skladby Jethro Tull, které aranžoval John O’Hara a které byly uvedeny již v uplynulých letech na různých koncertech s jinými kvartety.
Po uvážlivém doplnění o party flétny, akustické kytary a mandolíny, společně s několika zpívanými úseky, nabízí toto album tullovským fanouškům možnost vychutnat si důvěrně známé melodie a písně ve stylu a tradicích klasické hudby.
John O’Hara:
Dvoje housle, viola a viloncello dohromady tvoří dokonalé spojení hudebních nástrojů, známé jako smyčcové kvarteto. Psali pro ně skladatelé jako Beethoven, Bartók a Britten a mně připadlo jako vzrušující šance, slyšet hudbu Iana Andersona podanou tímto způsobem.
Od osmdesátých let skládám a produkuji hudbu pro televizi a pódiová vystoupení, takže tento projekt byl příležitostí, jak spojit mé zkušenosti s Ianovou hudbou. Po mnoho let tvořím partitury děl Jethro Tull pro orchestry s větším obsazením, ale tady se naskytla možnost, jak onen materiál vydestilovat a uslyšet ho samostatně v aranžmá pro kvarteto.
Bylo mi ctí pracovat s tak uznávaným souborem jako jsou Carducci Quartet: jejich radost a nadšení jsou slyšitelné na celém albu. Je to projekt dělaný s láskou. Každé nové aranžmá jsem tvořil po dobu několika měsíců a vždy se snažil nabídnout něco nového a přitažlivého pro posluchače, z nichž někteří budou ten materiál znát velmi dobře. Očekávejte několik překvapení!
Ian Anderson:
John O’Hara a já jsme v průběhu uplynulých patnácti let pracovali na různých instrumentacích a v několika zemích odehráli mnoho koncertů s orchestry.
Před dvěma lety jsem přišel s nápadem natočit album vyhrazené pouze smyčcovým kvartetům v soudobé, ale “klasicky” pojaté úpravě, společně s mými vlastními krátkými vstupy. Poté, co jsme to v průběhu našich turné probrali s Johnem z různých pohledů, začali jsme v součinnosti a již seriózně vybírat skladby vhodné ke zpracování.
Je snaze odlišit názvy originálních nahrávek od přepracovaných aranžmá, rozhodl jsem se přidělit jim v těchto verzích poněkud zašifrované tituly. Vydávání a platby autorských honorářů za nahrávky se velmi komplikují, jestliže se tentýž název písně týká odlišných alb, umělců a autorů. Abych se vyhnul zmatkům, užil jsem tedy raději tyto pseudonymy. I když teď jste pravděpodobně rovněž zmateni. Za to se omlouvám.
Práce na tomto projektu byla opravdu velkou zábavou. Carducci Quartet nabídli energický a nadšený výkon, bez něhož by vše bylo bez efektu. A to jsem jim musel zaplatit jen jeden oběd, protože si nosili sendviče. No, nejsou zlatí?
Mnoho díků patří Susan Macleod z katedrály ve Worcesteru za to, že se tam projekt mohl uskutečnit a Crispinu Trumanovi a jeho lidem z Nadace pro záchranu kostelů za umožnění přístupu do kostela svatého Kenelma v Sappertonu. A konečně velký dík a uznání Johnu O’Harovi za pracovitost a obětavý přístup k tomu, jak do detailu dovést tento projekt k úspěšné realizaci.
A proč kostely? V prostředí křesťanského kostela existuje něco spirituálního a povznášejícího. Nedovedu to vysvětlit (zatím), ale duchovní liturgická hudba mi něco přináší. Kupodivu se v našich farních kostelích a velkolepých katedrálách v tyto dny cítím docela jako doma.
Teraz som natrafil na zaujímavú novinku ktorá ma dosť oslovila a skôr či neskôr ju budem musieť mať doma: http://jethrotull.com/the-string-quartets-album/ .
Mám rád takéto úpravy.
Tu je nejaký pokec z ich stránky:
Album klasického tullovského repertoáru, nápaditě zaranžovaného pro klasické smyčcové kvarteto s flétnou, kytarou a zpěvem autora písní a producenta IANA ANDERSONA.
Je obzvláště vhodné pro lenošivá, dlouze prosluněná odpoledne, jiskřivě mrazivé zimní noci, svatby a pohřby.
Natočeno v kryptě katedrály ve Worcesteru, Spojené království a v kostele svatého Kenelma, Sapperton, Gloucestershire, Spojené království
THE CARDUCCI QUARTET
Matthew Denton – housle
Michelle Fleming – housle
Eoin Schmidt-Martin – viola
Emma Denton – violoncello
DALŠÍ UMĚLCI:
Ian Anderson – flétna, akustická kytara, mandolína a zpěv
John O’Hara – klavír a celesta
Producent: Ian Anderson pro Calliandra Records
The Carducci Quartet
Vítězové mnoha mezinárodních soutěží, kteří se s pravidelností objevují na festivalech klasické hudby po celém světě. Vysoce je oceňována jejich interpretace soudobé tvorby a Carducci Quartet jsou pravidelně zváni k provedení nových děl a recitálů.
Projekt Smyčcové kvartety
Ian a John O’Hara – hráč na klávesové nástroje u Jethro Tull a ve skupině Iana Andersona – delší dobu diskutovali o možnosti vzniku alba, věnovaného výhradně smyčcovým kvartetům a koncipovaného a instrumentálně zpracovaného speciálně k oslavě části nejznámějšího repertoáru Jethro Tull v nové a velmí odlišné úpravě.
O Carducci Quartet poprvé slyšeli od Chrise, který je bratrem houslisty Matthewa a je také hudebníkem. Poté, co kvarteto shlédli na londýnském koncertě v kostele svatého Lukáše – hudebním centru spravovaném Londýnským symfonickým orchestrem – přizval je Ian k účasti při nahrávání tohoto projektu.
Ian a John následně pečlivě prostudovali celý tullovský katalog a rozhodli se pro tento výběr písní, jenž obsahuje také dvě skladby Jethro Tull, které aranžoval John O’Hara a které byly uvedeny již v uplynulých letech na různých koncertech s jinými kvartety.
Po uvážlivém doplnění o party flétny, akustické kytary a mandolíny, společně s několika zpívanými úseky, nabízí toto album tullovským fanouškům možnost vychutnat si důvěrně známé melodie a písně ve stylu a tradicích klasické hudby.
John O’Hara:
Dvoje housle, viola a viloncello dohromady tvoří dokonalé spojení hudebních nástrojů, známé jako smyčcové kvarteto. Psali pro ně skladatelé jako Beethoven, Bartók a Britten a mně připadlo jako vzrušující šance, slyšet hudbu Iana Andersona podanou tímto způsobem.
Od osmdesátých let skládám a produkuji hudbu pro televizi a pódiová vystoupení, takže tento projekt byl příležitostí, jak spojit mé zkušenosti s Ianovou hudbou. Po mnoho let tvořím partitury děl Jethro Tull pro orchestry s větším obsazením, ale tady se naskytla možnost, jak onen materiál vydestilovat a uslyšet ho samostatně v aranžmá pro kvarteto.
Bylo mi ctí pracovat s tak uznávaným souborem jako jsou Carducci Quartet: jejich radost a nadšení jsou slyšitelné na celém albu. Je to projekt dělaný s láskou. Každé nové aranžmá jsem tvořil po dobu několika měsíců a vždy se snažil nabídnout něco nového a přitažlivého pro posluchače, z nichž někteří budou ten materiál znát velmi dobře. Očekávejte několik překvapení!
Ian Anderson:
John O’Hara a já jsme v průběhu uplynulých patnácti let pracovali na různých instrumentacích a v několika zemích odehráli mnoho koncertů s orchestry.
Před dvěma lety jsem přišel s nápadem natočit album vyhrazené pouze smyčcovým kvartetům v soudobé, ale “klasicky” pojaté úpravě, společně s mými vlastními krátkými vstupy. Poté, co jsme to v průběhu našich turné probrali s Johnem z různých pohledů, začali jsme v součinnosti a již seriózně vybírat skladby vhodné ke zpracování.
Je snaze odlišit názvy originálních nahrávek od přepracovaných aranžmá, rozhodl jsem se přidělit jim v těchto verzích poněkud zašifrované tituly. Vydávání a platby autorských honorářů za nahrávky se velmi komplikují, jestliže se tentýž název písně týká odlišných alb, umělců a autorů. Abych se vyhnul zmatkům, užil jsem tedy raději tyto pseudonymy. I když teď jste pravděpodobně rovněž zmateni. Za to se omlouvám.
Práce na tomto projektu byla opravdu velkou zábavou. Carducci Quartet nabídli energický a nadšený výkon, bez něhož by vše bylo bez efektu. A to jsem jim musel zaplatit jen jeden oběd, protože si nosili sendviče. No, nejsou zlatí?
Mnoho díků patří Susan Macleod z katedrály ve Worcesteru za to, že se tam projekt mohl uskutečnit a Crispinu Trumanovi a jeho lidem z Nadace pro záchranu kostelů za umožnění přístupu do kostela svatého Kenelma v Sappertonu. A konečně velký dík a uznání Johnu O’Harovi za pracovitost a obětavý přístup k tomu, jak do detailu dovést tento projekt k úspěšné realizaci.
A proč kostely? V prostředí křesťanského kostela existuje něco spirituálního a povznášejícího. Nedovedu to vysvětlit (zatím), ale duchovní liturgická hudba mi něco přináší. Kupodivu se v našich farních kostelích a velkolepých katedrálách v tyto dny cítím docela jako doma.
Re: Jethro Tull
String quartets mám už doma. Zatial som z toho niečo ochutnal v noci na sluchátka a som z toho zatial trochu rozpačitý. Budem si to musieť pustiť pri plných zmysloch a v pohode. Niektoré skladby sú pre mňa neznámou (nemám a ani nepoznám kompletnú diskografiu). Ale potenciál to má.
Re: Jethro Tull
Takže už to mám popočúvané a zaraďujem to medzi moje oblúbené CDčka. Kto má rád kadejaké prerábky v štýle klasiky, tak by sa mu to asi mohlo páčiť. Jediné čo sa mi moc nepozdáva je miestami dosť divne znejúci spev Andersona, ale to môže byť vec akustiky kde to nahrávali, môže to byť aj zámer. Neviem.
P. S. Mám pocit že poradie niektorých skladieb na CDčku nesedí s poradím v akom sú zapísané na obale. S niečim takým som sa asi ešte nestretol.
P. S. Mám pocit že poradie niektorých skladieb na CDčku nesedí s poradím v akom sú zapísané na obale. S niečim takým som sa asi ešte nestretol.
Re: Jethro Tull
JV - Anderson má delší dobu potíže s hlasivkama a tak to bude možná tím.Já ho zažil nedávno naživo a byla to dost hrůza.O´Hara zpívá proti němu skvostně.Holt už má nějaký věk,tak se není čemu divit.
Re: Jethro Tull
To je nemilá správa, ale myslím že to čo som spomínal je skôr záležitosť snímania, alebo akustiky, prípadne ich kombinácie. Ak som to správne pochopil tak to nahrávali v kostole - mohlo tam byť nejaké echo ktoré spôsobilo trochu kelímkový efekt. Ale nie je to nejak moc rušivé, popravde včera som si to cez bedne ani nevšimol. A musím konštatovať že sa mi to páči čoraz viac.Paul píše:JV - Anderson má delší dobu potíže s hlasivkama a tak to bude možná tím.Já ho zažil nedávno naživo a byla to dost hrůza.O´Hara zpívá proti němu skvostně.Holt už má nějaký věk,tak se není čemu divit.
Re: Jethro Tull
V noci som si na slúchadlá dal CD Thick As A Brick a mám z toho dosť zmiešané pocity. Už som to dlho nepočúval, tak si nepamätám či to hralo vždy tak, ale teraz s novými sluchátkami to bolo dosť velké utrpenie. O čo ide - pasáže kde hrá viacmenej len gitara, flauta a spev sú vcelku počúvatelné, ale kde to "rozbalia" je to ujačané, miestami akoby tam bolo (schválne?) nejaké skreslenie, občas som mal pocit že počúvam staré telefónne sluchátko.
Už som sa zlakol či nemám pokazený prehrávač, alebo sluchátka, ale čo som si potom pustil Dead can dance, tak tam sa mi to zdalo všetko v poriadku.
Teraz neviem či je to umelecký zámer, alebo mám nejaký nahovno remaster. Je to CD kde je okrem prvej a druhej časti ešte záznam živáku a interview.
Ako to máte vy?
Už som sa zlakol či nemám pokazený prehrávač, alebo sluchátka, ale čo som si potom pustil Dead can dance, tak tam sa mi to zdalo všetko v poriadku.
Teraz neviem či je to umelecký zámer, alebo mám nejaký nahovno remaster. Je to CD kde je okrem prvej a druhej časti ešte záznam živáku a interview.
Ako to máte vy?
Re: Jethro Tull
Doporučuju remaster od Stevena Wilsona. Vytáhl původní stopy a udělal nejlepší možný mix, který z nich šel udělat, a to jak ve 2.0 tak v 5.1
Viz Steven Wilson - TAAB 40th Anniversary Remaster
Viz Steven Wilson - TAAB 40th Anniversary Remaster
Naposledy upravil(a) RedBaron dne 19 říj 2017 10:27, celkem upraveno 1 x.
- PavelDosko
- Příspěvky: 1747
- Registrován: 08 úno 2011 13:06
- Kontaktovat uživatele:
- Vybavení
Re: Jethro Tull
jo, remixy Jethro Tull od Wilsona mam 3 - Thick As a Brick (2015), Aqualung (20015), Songs From the Wood (2017), vsechny povedene
Re: Jethro Tull
O tom Wilsonovy som už počul že to robí dobre.
Inak včera som si to pustil cez bedne a tam mi to prišlo celkom dobré. Možno sa mi zdal trochu velký rozdiel medi tichšími a hlučnejšími pasážami (musel som občas stišovať).
Inak včera som si to pustil cez bedne a tam mi to prišlo celkom dobré. Možno sa mi zdal trochu velký rozdiel medi tichšími a hlučnejšími pasážami (musel som občas stišovať).
Re: Jethro Tull
Tomu se říká dynamika, to mám rád. Ne tak zbytek rodiny
Re: Jethro Tull
No veď to. Keďže som bol vychovávaný k ohladuplnosti k okoliu, tak som vďačný za vynález dialkového ovládania.
- PavelDosko
- Příspěvky: 1747
- Registrován: 08 úno 2011 13:06
- Kontaktovat uživatele:
- Vybavení
Re: Jethro Tull
trochu OT ... hudbu bez dynamiky nema cenu poslouchat, napr. "vazna" hudba bez dynamiky je uplne mrtva ... zkuste nekdy poslechnout nazivo
Re: Jethro Tull
Ale veď nič proti dynamike, hlavne pokial ju bezproblémovo zvláda technika, ide iba o dobré vzťahy s okolím a osobne tiež nemám vždy náladu na prílišný kravál. Tu sa ukazuje výhoda reprodukovanej hudby oproti živej, tam si to proste podla lubovôle stíšiť nemôžem.
Re: Jethro Tull
Dnes jsem se konečně dostal k poslechu a trochu mne zaskočilo podání basů u skladby Cross-Eyed Mary v DTS mixu 5.1 od SW. Měl jsem pocit, že se mi splašily oba subwoofery, když najednou začaly brutálně dominovat. Až tak, že jsem v nastavení musel dát u nich -10dB. Zajímavé je, že je to skutečně jen u této jediné sklady a jen v DTS, v DD již basy tak moc ven nelezou... Ostatní skladby jsou ok a hrají tak, že se přítomnost subů ztratí stejně, jako u jakékoliv jiné MCH nahrávky, kterou si doma pustím. Nemáte prosím někde s touto konkrétní nahrávkou podobnou zkušenost?RedBaron píše: ↑19 říj 2017 08:35Doporučuju remaster od Stevena Wilsona. Vytáhl původní stopy a udělal nejlepší možný mix, který z nich šel udělat, a to jak ve 2.0 tak v 5.1
Viz Steven Wilson - TAAB 40th Anniversary Remaster
Jinak mimochodem - skvělý box s neskutečným množstvím studijního materiálu - krom mixů od SW obsahuje i původní mixy z r. 1970-71 i následný originál Quad Mix z r. 1974 atd atd. Ani jsem si nezvládl všechny verze přehrát a vyzkoušet...
Re: Jethro Tull
Jo tuhle knihu Jethro taky mám - už delší dobu. Je faktem, že ten mch je více nabasován než ve stereu - hodnotím to Hi-res 96/24.
U mě to není zase tak zásadní rozdíl, ale basů je skutečně více a hodně to souvisí s nastavením a vyladěním subu, nebo dokonce dvou. Máš to nějak ošetřený, např. srovnaný fáze a pod. Na hudbu to musíš mít jinak nastavené než na film. U flmu je v podstatě jedno, zda to bouchne více, či méně - tam se to schová, ale pokud používáš sub i pro stereo, tak to musí být v rovině. Bohužel automatiky jsou stavěny pro efekní film a pro hudbu to musíš doladit ručně. Dle mě jsou zásadním problémem suby, že jsou dva a nejdou stejně. Zkus jeden odpojit a vyzkoušej.
Jinak je toto DVD-A naprosto super a raději to poslouchám v mch, ikdyž pro to mám horší aparaturu v obýváku, než pro stereo v poslechovce.
Jinak doufám, že se bavíme o originále a né o nějakých staženicích.
U mě to není zase tak zásadní rozdíl, ale basů je skutečně více a hodně to souvisí s nastavením a vyladěním subu, nebo dokonce dvou. Máš to nějak ošetřený, např. srovnaný fáze a pod. Na hudbu to musíš mít jinak nastavené než na film. U flmu je v podstatě jedno, zda to bouchne více, či méně - tam se to schová, ale pokud používáš sub i pro stereo, tak to musí být v rovině. Bohužel automatiky jsou stavěny pro efekní film a pro hudbu to musíš doladit ručně. Dle mě jsou zásadním problémem suby, že jsou dva a nejdou stejně. Zkus jeden odpojit a vyzkoušej.
Jinak je toto DVD-A naprosto super a raději to poslouchám v mch, ikdyž pro to mám horší aparaturu v obýváku, než pro stereo v poslechovce.
Jinak doufám, že se bavíme o originále a né o nějakých staženicích.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 15 hostů