Nepiš o plastu, to sem snad nepatří. Hlavně tam žádnej bum-cink není a hraje to rovně. Píšeš o 24/96, tak pokud to skutečně máš v originále, tak si to pusť v nějakém SW playeru, který Tě ten průběh ukáže, pokud máš výhrady, že to není rovně.

Poslouchej však jak se Ti to líbí.

Ať nám to hraje.

Na tvorbu rockových kapel sedmdesátých let nejenom J.T., ale i např. Queen, Led Zeppelin, Uriah Heep... nelze vznášet audiofilní nároky, protože jejích tvorba byla ve své době avantgardní, progresivní, nadčasová a její náboj a poselství, které přetrvává dodnes je založeno na hudbě, nikoliv na zvuku.
Když chce někdo audiofilní zvuk, musí poslouchat Dianu Krall, Chrise Botti, Norah Jones, tvorbu labelů jako je například Naim,Clearaudio, Esoteric..
Hudební přesah a oblíbenost výše uvedených kapel v generaci dnešních tricatniků a čtyřicátníků hovoří za vše.
Zvuk jaký tyto kapely měly v době vzniku z velké části byl i záměrem, vyjádřením tvůrčí svobody, progresivity, nonkonformnosti a revolty.
Je to jako bych zatracoval film Světáci z roku 1970 a jako důvod udával, že je černobílý, zašumělý a nemá takové ozvučení a obraz jako Dunnkirk, který je filmovým trhákem dnešní doby.

Souhlasím s Antonym, mám tohle CD z roku 1986:
https://www.discogs.com/Jethro-Tull-Aqu ... se/6994099
i ten Wilsonův remaster z HDTracks ve 24/96 a to starý CD zní líp.
Wilsonův remaster je na dnešní poměry velmi dobrej, to se mu musí nechat, to jak nemalý množství těch moderních remasterů dopadne je katastrofa. Je ale prostě znát, že se Wilson držel moderních trendů, i když se snažil aby výsledek byl co nejlepší. Ale ten zásah do nahrávky je až moc velkej a opravdu to není změna k lepšímu, to starý CD z roku 1986 zní slyšitelně líp.

Nikde jsem nepsal, že rockáč ze 70. hraje špatně a nic jsem nazatracoval, pouze argumentoval vůči rozporům k dílu S. Wilsona. Každý ať si poslouchá co chce a co jemu vyhovuje. Já nikomu nic nenutím, pouze jsem napsal co já poslouchám. Ani nikoho nepeskuji, vůči komu může jit s kritikou, a vůči komu nikoliv.

Hlavně to nepoplést. Remastery starších věcí jsou v dnešní době špatné, ale S. Wilson "jen" mixoval, takže remix.

Ať si každý poslouchá co chce, jen je potřeba nešířit mylné informace. Wilsonův remix není originální Aqualung, je to jeho přepracovaná a změněná verze. Tuto skutečnost by si měl uvědomit i ten, kdo jeho mix vynáší nad původní Aqualung. Líbí/nelíbí je věc druhá.
Audiofilské nároky, co to vlastně je? Rozhodně za audofilskou nepovažuji nahrávku z přelomu 60. a 70. let, která má uměle přidělanou bouli na basech, jako by vznikla po roce 2000. To je nonsens.
Právě staré nahrávky (některé, ovšem) mně znějí velice audiofilsky, neboť postrádají veškeré přehnané umělé efekty a filtry, co dnes muziky zaneřádily. Slyším tam život, detail, prostor, těla nástrojů, prstoklad, atmosféru, vše v přirozené a přiměřené (to podtrhuji) formě. To je pro mne audiofilská kvalita.

Během posledních dvou hodin jsem si pustil po sobě remix Wilsona (kousek, dýl se to nedalo), celou DCC a moji nejoblíbenější verzi CDP 32 1044 2 z roku 1990 (která je prakticky totožná se zmíněnou edicí z roku 1986). Až tu si naplno užívám. Je v ní nejvíc muzikálnosti, chvění, opravdovosti. Jen moje dojmy, samozřejmě.

Jistě, každý má jiný vkus a jiné preference. Když mám "den s LP", tak si klidně pustím první vydání, a nebo toho Wilsona. Když mám "den DA", tak si klidně vyberu něco z tohoto:
https://www.discogs.com/Jethro-Tull-Aqu ... se/8427017

Vyzkoušej, třeba tomu přijdeš na chuť a bouli na basech tam neslyším, možná na tom původním prvním vydání LP jich bylo méně a nebylo to v rovině.

Hlavně poslouchej hudbu a provedení, které se Tobě líbí. Já to dělám taky tak. Už 40 let.

Ještě dodatek: Pokud hraješ některé z prvních vydání CD, tak tam může být ta Pre-Emphasis a pokud na to nemáš player, tak je to převýškované. Pak se Ti porovnání s tím Wilsonem může zdát proti tomu přebasované.

Jasan, taky to tak dělám.

Oldear píše:Hlavně poslouchej hudbu a provedení, které se Tobě líbí. Já to dělám taky tak. Už 40 let.

Tak to jsme dva Zlatá slova Právě před 40 lety (2 měsíce po maturitě, z druhé výplaty) jsem si na "černé" burze koupil svůj první vinyl King Crimson a Jethro Tull Tak ať nám to hraje

Taky jsem si před čtyřiceti lety koupil na burze v Letenských sadech v Praze "Heavy Horses" od J.T. , německý výlisek za 340 korun.
Mám ji dodnes, dělá mně radost. Desky J.T.byly v tehdejší době vysoce ceněny sběrateli u nás a jsou vlastně dodnes.

U mě to tenkrát bylo album "Too Old To Rock 'n' Roll: Too Young To Die!" Cenu si fakt nepamatuji, ale byl to také německý výlisek Nebýt povodní roku 2002, mám ji dodnes (společně s ostatními)

OT: Nabízí se obecná otázka, proč nebyla celá edice remixů vydána ve stejné kombinaci nosičů (CD/BD-DVD-A) jako u Yes?

Ediční záležitosti jsou plně v kompetenci vydavatelské firmy,v některých případech se může brát zřetel na přání umělce, to však v tomto případě asi nebude.
Vše se děje za účelem maximalizovat zisk, až na mizivou část zvuková kvalita nikoho nezajímá.
Tebou položená otázka mně připadá stejná, jako by se někdo ptal, proč firma sídlící v Praze na Václavském náměstí, má závodního lékaře v Záběhlicích.

Podle mého názoru to mohlo být způsobeno jednak tím, že reedice Jethro Tull začaly vycházet o trochu dříve než se nosiče BD tak trošku víc rozjely a také snad s ohledem na plánované rozšířené booklety. Pak už zřejmě nezbylo než pokračovat v nastoupeném trendu. Pokud jde o optimalizaci zisku vzhledem k nákladům, tak se domnívám že pokud by album vydali na jednom CD tak zbytek by se v pohodě vešel na jediný BD a prodejní cena by byla určitě stejná .