@Herrer - skvely prispevok, koncerty DM - kludne aj 5x za jedno turne, ich top veci su myslim, ze klasikou zanru, nasa oblubena kapela, spolu s manzelkou.
Ale [podobne ako vela inych kapiel] - proste uz bohuzial len idu z kopca. Zbohom a dik za vsetky ryby.

S posledneho koncertu sme uz odisli v polke - proste nas to uz nebavilo.

Otazka - ktora je najoblubenejsia Live nahravka ? u mna asi klaiscky 101 a potom Touring the Angel.

Jak jsem četl toho Jonese, říkal jsem si: tak nejenom Cash, ale i Jones, to jsou věci..

Z raného mládí mám vzpomínky, jak se hloučky černě oděných fanoušků DEPECHE MODE tak různě poflakovaly po ulicích. Tehdy jsem jejich muziku neposlouchal. Ale přes Black Celebration jsem se k ní dostal a dneska si ji občas s chutí užiju.

Kluci, díky za pochvalu

Fidji: Můj nej živák je Devotional. Temnota, dekadence, napětí a chlad v kapele, Gore v chapadlech alkoholového démona, Gahan až tragikomická karikatura rockové hvězdy, které tak rád zesměšňoval, Fletch v depresích a Alan jedinej, kdo chtěl pracovat. On prožíval nejspíš vnitřní pnutí, cítil se asi pravém nedoceněný, což nikdo z kapely nedokázal a asi ani nechtěl v danou chvíli pochopit. Tehdy už to byli jiní DM a vlastně asi nemohlo přijít nic, než restart a nebo úplný konec. Jsem rád že druhá možnost byla ta pravá, ačkoliv už to nikdy nebylo úplně ono.

101 samozřejmě parádní, tam se psala historie. Škoda že není oficiální záznam z World Violation Tour. Touring The Angel výborná. Já jsem si ale našel zalíbení ve všech tour, takže těžko soudit, nebyl bych objektivní.

Že jste s přítelkyní odešli, mě bolí, dřív by to pro mě byla hotová hereze, ale dneska nemůžu říct, že bych to někde uvnitř nechápal. Gahan se proměnil, nebaví mě jeho exhibice, kdy začíná působit slizce... Corbijn už taky nedělá tak dobrou pódiovou show, kluci stárnou a v podstatě to celý táhnou fanoušci.

Na druhou stranu, těší mě, že koncerty nebývají nějakým trapným srazem stárnoucích černooděnců, ale je tam pořád dost mladých. Možná se tohle fanouškovství dědí podobně, jako se dědí to fotbalový. Možná jsou tam i noví, kterým se ta hudba pořád líbí.

Každopádně jako kapela nechají velmi silnej odkaz v historii pop music a co vlastně víc chtít... Jsem rád, že jsem toho mohl být a pořád jsem součástí

Oprava: první možnost byla ta pravá

Fidji: omlouvám se, manželku jsem ti na přítelkyni nedegradoval úmyslně

Fidji99 píše: ↑

01 úno 2022 19:39

Otazka - ktora je najoblubenejsia Live nahravka ? u mna asi klaiscky 101 a potom Touring the Angel.

Podle mého názoru je nejlepší live z roku 84 Live in Hamburg, to jsou prostě Depešáci, potom Pasadena a další... V 93 jsem byl na Spartě, super živák.

Jestli jsem Depešák...ano jsem.

Herrer, tvůj příspěvek je geniálně napsanej.Při větě, cituji...

Dneska už se svému tehdejšímu postoji, kdy jsem kapelu nutil každému, včetně těch, co to nechtěli, musím smát. Byl jsem tehdy přesvědčen, že o DM se jednou bude učit ve školách

...jsem se málem připočůral smíchy !

@Herrer

hej, hej depesaci vedeli byt velmi otravni, ked sa to este neskor skombinovalo s takym tym proto-EMO THe Cure, to vedelo byt uplne peklo Este teraz si spomieniem, ako sa vedeli niektori zhovadit, podla fotky M GOrea Z Brava.

Ale ine som chcel - bolo zaujimave, ze "depesaci" ako nejako tak dozrievali a objavovali aj inu hudbu, tak aspon v mojom okoli sa to zacalo delit na take 2-3 smery - bolo to DM + [samozrejme POVINNE Ocean] + synthi pop - Camouflage, Human League, Communards, Bronski Beat, Erasure, Yazoo atd + Cocteau Twins a podobna muzika

alebo skor smerom k EBM typu Front 242, DAF, Skinny Puppy, Ministry, Front Line Assembly samozrejme Laibach [The Dark pre miestnych pamatnikov, alebo Vanessa del Rio].
Inac zaujimave - co sa mi pred 30 rokmi zdalo ako krutoprisna muzika pre tvrdych chlapov [napr. Front 242 - je v podstate taka velmi vesela tancovacka ]

https://www.nytimes.com/2023/03/19/arts ... -mori.html

Zaujimavy clanok pre tych co rozumeju reci a maju par dolarov na predplatne. ( Neviem ci existuje nejaky tyzden zadarmo). Vela z pozadia vztahov v kapele a tak.

Fidji99: Četl jsem, dobrý je to. Začíná pomalu vyplouvat na povrch, že Fletchův odchod na věčnost může být pro vztah Martina s Davem vlastně hodně pozitivní. Gahan to v tomhle směru vůbec neměl snadný, když přes zvyšující se osobní tvůrčí ambice pořád narážel na katalyzátor Martův kámoš Fletcher. Gore umí bejt hodně silnej pes s velkým egem a tvrdou palicí. Ani Wilder to s ním neměl jednoduchý, ale měl výhodu hudebního vzdělání a jeho dotyky prostě rozvinuly krásný dema v úplně něco jinýho, e to prostě ignorovat nešlo. Za všechny příbeh Enjoy the Silence, kterou chtěl Gore jako baladu a těžko kousal, když v ní Alan objevil jinej potenciál a udělal z ní jednu z nejvkusnějších popových skladeb všech dob.

Na novou desku se strašně těším. První recenze naznačují, že by to mohlo bejt hodně silný.

Údajně fotka ze zadní strany obalu Memento Mori.

Memento Mori - Tidal.
Pestré, na to že nie som kovaný fanúšik som si to krásne užil

mumu: Jsem rád, že líbí. Já jsem z toho úplně hotovej...

Při třetím poslechu zkusím první hodnocení.

My Cosmos Is Mine: Jak někdo označil tuhle skladbu za zpívané intro, ve vyznění celé desky to sedí ještě 101x víc. Výborná.

Wagging Tongue: První wow moment! Houpavá melodie a pocit, jako bych tu píseň už dávno znal. Dave předvádí neuvěřitelnej klid, tohle by se mělo učit na liduškách grin Skvělá!

Ghosts Again: Singl se vším všudy, kterej naznačil, že méně může být někdy mnohem více. Skvělá!

Don’t Say You Love Me: Zimomriavky. Tohle snad ani nejsou noví DM, to je čirá esence hudby. Bondovka je naprosto přesný přirovnání. Ty smyčce… Ufff. Dokonalá!

My Favourite Stranger: Jako vážně to může ještě gradovat? Kontrast artikulovaného Daveova zpěvu s velmi znepokojivou synth linkou a kytarou(?). Alane, tohle by bavilo i tebe. Naprosto, ale jakože naprosto vynikající záležitost!

Soul With Me: Zvláštní Martinovka. Já je miluju, ale tahle mi zatím úplně nesedla. Trochu zasněný a zároveň asi nejvíc konformní kousek. Nemůžu se zbavit pocitu, že by ji mohl zpívat každej popař a nepřišlo by mi to vůbec divný. Určitě ne špatná, ale určitě ne originální.

Caroline’s Monkey: Tohle budu nejspíš milovat. Opět fantastickej Daveův zpěv a nenapodobitelný frázování. Zvukově relativně umírněná, což jí strašně sluší. Další trochu netradiční depešovina, za což jsem ale hrozně rád. No more Preciouses, no more Brokens smile Vynikající.

Before We Drown: Hodně zajímavá skladba s pěknou gradací a tentokrát naopak velmi “depeš”. Výborná.

People Are Good: Temnota ve své nejkrásnější možné podobě. Těžký beaty, úžasná atmosféra, chytlavá elektronika. Další z vrcholů alba.

Always You: Jo, to by šlo, chapci smile Nějak mi dochází zásoba superlativů. Úžasná.

Never Let Me Go: Tvl, zastavte to už, nebo si ucintnu!!! Tahle pecka obsahuje snad všechno, co miluju na DM i na muzice obecně. Naprosto geniální.

Speak To Me: Nesmírně intenzivní a překrásná s dokonalým finále. Cítím tam nevyřčené “sbohem” a zjišťuju, že právě tohle hrozně moc nechci. Podejte mi kapesník.

Jestli to mám nějak shrnout, tak napíšu, že Depeche Mode nesmírně sluší pokora, křehkost a ano, smutek. Mnohem víc než naštvanost, ta zas sluší jiným. Moje nejmilovanější kapela vyprodukovala na sklonku kariéry prakticky dokonalé dílo. Jestli ještě někde uslyším žvásty o demech… Běda vám! smile Dostalo se nám dílka, které osobně řadím extrémně vysoko! Jakoby ani nepatřilo do postalanovské tvorby. Jestli jsem před časem psal, že desky od Exciteru dál, už mají podobné prvky, tak tady je vše jinak. Takhle uvolněné, nápadité a zároveň VELMI muzikální Depeche Mode nepamatuju a nevěřil bych, že se jich ještě někdy dočkám. Nevím, kdo ukontroloval Martina, ale děkuju za to. Koukám na Tebe, Martičko smile

Hodnocení: 10/10, tady není o čem.

Herrer:
DR4 ti jako k poslechu vyhovuje?
https://dr.loudness-war.info/album/view/198899

Antony: Poslouchám vinyl rip.