.
J. Gordona Holta asi není třeba představovat, dlouholetý šéfredaktor Stereophile, předchůdce Johna Atkinsona, legenda amerického hi-fi.
Měl velmi rád ty nejklasičtější z klasických mini-monitorů BBC LS3/5a a ve Stereophile se jim a jejich nástupcům podrobně věnovali.
https://www.stereophile.com/standloudsp ... index.html
16 stránek ve Stereophile?
To jen tak nějaký výrobek nemá.................
* * *
Mám teď dva důvěrně známé systémy mini-monitorů poslouchaných v blízkém poli a napadá mě k Holtovým pozorováním pár poznámek.
Jeden je zcela klasický, NAD D3020 plus mini-monitory KEF, typ už si nepamatuju, ty menší z dvojice regálovek, co vždy mají v nabídce, soustředný reprák, 13cm středobas, basreflex dopředu, velikost zhruba krabice od bot.
Druhý viz. podpis.
Rozhodně je třeba souhlasit s umístěním beden v místnosti, jak ho Holt popisuje --- bedny na stojanech co nejblíž středu místnosti a co nejdál od všech stěn, poslech skutečně z blízka. (Když natáhnu ruku, mám konečky prstů jen kousek od membrán) A není to žádný kec, ale podmínka všeho toho, co je popsáno dál. Když si dám ty mini-monitory k počítači na stůl u zdi, tak i když sedím v blízkém poli, tak to není ono. Stejně tak tyhle mini-bedny v běžném rozmístění, nebo dokonce bedny v rozích místnosti pod stropem -- ne, to taky není ono. Bedny od jakékoliv zdi dál, než je jejich vzájemný rozestup je prostě nutnost a opakuji, že přes tento bod nejede vlak.
Rozhodně je taktéž třeba souhlasit s tím, že se tímto rozestavením dramaticky zlepší (úhlová) lokalizace a "zobrazení" systému.
A rozhodně a nepochybně lze souhlasit i s tvrzením, že takovýto systém působí poslechově mnohem mohutnějším a "dospělejším" dojmem, než jak vypadá. A to včetně prožitku na basech, které pocitově připomínají něco většího, než co by člověk čekal od dvou 13cm basáčků (popř. čtyř 10cm).
Jen to jeho vyprávění, že je to díky tomu, že jsou tak super-vyvážené, že kdyby byly někde poblíž zdí nebo nedejbože v rohu, že by měly až příliš basů a hrály proto špatně, neberu.
Kdepak.
Mini-monitory žádné pořádné basy nezahrají, stačí se podívat na jejich měření. A ani v rozích místnosti z nich pořádné basy nevyloudíš, jen zveličíš ty vyšší, které hrajou.
A přesto opravdu platí, že v popsaném poslechu v blízkém poli tam ty basy dojmově prostě jsou. Přesně jak to Holt popisuje. Když si pustím Lifetime Lover od Sister Sledge (z alba Bet Cha Says That To All The Girls), tak mi ta neskutečná vymazlená basa v téhle nahrávce na obou systémech hýbe bránicí, cítím to, i když ve zvuku tak hluboké basy prokazatelně nejsou. Ne ne. Tady prostě v plné síle nastupuje ta vlastnost mozku, která je akustikům dobře známá -- totiž že si basy v některých případech dokáže opravdu plnohodnotně "domyslet".
((( Ale nebojte, není to žádná dřina, to "domýšlení", je to naprostá automatika, ani o tom nevíme )))
Naprosto nádherně to jde ukázat na srovnání hudby a nějakých speciálních filmových efektových zvuků. U hudby platí, co bylo řečeno, systém působí mnohem dospělejším dojmem - a to i na basech.
Ale pusťte si třeba Válku světů s Tomem Cruisem, a když padá ten šílený stroj mimozemšťanů a plnou silou se rozbíjí o zem......... no, z těch bedýnek to opravdu ale opravdu nebude ono.
((( Když budu chtít být megavtipný, tak řeknu, že jsou ty basy u hudby u mini-monitorů vlastně ještě o mnoho lepší, než u "dospělých" systémů. Díky tomu, že si je v plné míře domýšlím, tak si je domyslím taky v plné kvalitě. Bedny plnorozsahového systému v běžném umíštění basy akorát rozeserou a bez room perfectu se nedají poslouchat )))
To je asi vše, co k tomu mám.
----------------------------------------------------------------------------------------
P.S. Mezi klasickým stereem a wide-sterem není v tomto směru moc rozdíl, wide-stereo (aspoň pro mě) dává o 33% širší poslechový úhel a tomu přiměřené zlepšení lokalizace, separace atd., ale jinak se chovají podobně a přsně jak to J. Gordon Holt popisuje.
.
