Kmitna módu místnosti na 42Hz (u zdi nám vadí vysoký akustický tlak)


Uzel módu místnosti na 42Hz (uprostřed místnosti nám vadí velmi malý akustický tlak)

Činitel pohltivosti akustického rezonátoru vyšel 0,78 na 42 Hz (to znamená, že 78% dopadajícího zvuku na 42 Hz je pohlceno). Pro podobný účinek by pórézní tlumení (vata) muselo být tlusté 820mm a umístěno navíc daleko od stěny. Pokles akustického tlaku v kmitně a nárust v uzlu bude samozřejmě větší s použitím více strategicky rozmístěných rezonátorů. Zde byl použit pouze jeden kus.

Měření bylo prováděno v místnosti 3,9x3,9m. Rezonátor má vnější rozměry cca 800x800x130 mm šxvxh.
Zde je tedy černé na bílém dokázáno, že panelové rezonátory fungují a naopak pórézní tlumení na basech při praktických rozměrech nefunguje. Ověřil jsem také svůj návrhový postup včetně měřící metody, která mi umožňuje navrhnout jakýkoliv rezonátor v dílně. Navrhovat a měřit rezonátory můžu tedy i v jiné mísnosti něž pro které je navrhuji.

Následovat bude testování za účelem dalšího zvýšení činitele pohltivosti (0,78 je ale i tak velmi dobrý výsledek) a s větším množstvím rezonátorů.

http://vmaudio.cz/punbb/viewtopic.php?id=37

gratuluji - bohužel nevím k čemu. asi bys to měl trochu laicky vysvětlit. mezi "prázdnou místností bez rezonátoru" a místností s naladěným rezonátorem nevidím nijaký zvláštní rozdíl...

Sleduj 42Hz. Situace je stále stejná v případě prázdné místnosti, místosti s tlumením, místnosti s více tlumení a skoro stejná v případě, že je rezonátor naladěn jinam. V případě, že je rezonátor naladěn na 42Hz je patrný pokles v kmitně módu místnosti na 42Hz o cca 1,5dB což odpovídá činitelu pohltivosti 0,78...
V uzlu se naopak akustický tlak přidává o cca 8dB. Zvukové pole je tedy vyrovnáváno jak amplitudově (hrby i díry jsou menší), tak časově (dozvuk mnohem kratší), tak prostorově (akustické pole v místnosti je rovnoměrnější).
Ano, ten rozdíl, není laicky opticky velký. Z hlediska akustiky je to ale podstatný a dost dobře měřitelný rozdíl. Byl zde použit pouze jeden rezonátor, v případě použití víc rezonátorů se bude rozdíl mezi prázdnou místností a místností s rezonátory dále zvětšovat.
Případně zkus položit otázku.

Kolko tých rezonátorov (pre každý mód?) musí byť použitých, aby to malo praktický zmysel?
Kde v prietore môžu byť použité, keď bereme do úvahy, že ide o bežnú obytnú miestnosť?
Ako taký rezonátor vyzerá pohľadovo - z hľadiska estetiky?

To budu muset ještě vyzkoušet. Ono záleží na vzájemném uspořádání rezonátorů, místnosti, požadované rovnoměrnosti basů a dozvuku. Není ani tak úplně jasné, jaký by měl být teoretický ideál. Dozvuku 0,3s na basech prakticky nelze dosáhnout. Dostupné zdroje a moje zkušenosti praví, že na basech stačí dvojnásobek. Uvidím, v nejbližší době budu poslechovky zařizovat, pak bude jasné už zcela vše.

Každopádně rezonátory opravdu na basech fungují, což se nedá říct o póréznímu tlumení (vata). Nejvhodnější umístění rezonátorů je v rohu nebo u stěny (oproti tomu pórézní tlumení je nejlepší umístit do prostoru).

no jo, je to úspěch. podle všeho to fakt funguje.
docela by mě zajímal i vliv na frekvence vyšší, než jsou zobrazené - mj. se totiž "kvalita" basů dost podstatně formuje někde okolo 600Hz (tedy na středech)...

na druhou stranu (nedá mi to): když se podívám, jak obrovský vliv na fr. průběh má místo, ve kteréím se měřilo, pak mně ten přínos příjde na první pohled marginální.
ale asi by to chtělo slyšet.

Rezonátor bude mít ještě malý vliv do cca 150Hz, výše už bude mít vliv jenom rozbitím jinak prázdných rovných ploch. Rozsah na pomezí modálního pásma a pásma, kde platí paprsková optika, tedy cca 200-500 Hz většinou nedělá moc problémů. Akorát interakce stropu s podlahou může dělat problém. Na strop alespoň části přijdou právě rezonátory, takže tím se problémy rozmělní. Možná časem dodám i graf činitele pohltivosti v závislosti na frekvenci, ale to není tak jednoduché vypracovat.

Vliv měřícího místa na průběh fr. charakteristiku:
Ale o tom to přece je. Problém, který rezonátory řeší, je ten, že uprostřed místnosti máš díru a u stěny hrb. Rezonátor strčíš ke stěně, kde srazí hrb (i na druhém konci místnosti u stěny - to mám změřené) a uprostřed místnosti vyrovná díru (uprostřed znamená po celém prostředku místnosti). Tedy průběh je srovnán v celé místnosti a dozvuk je též snížen v celé místnosti. Na tom stojí počátek problému - stojaté vlnění - i jeho řešení.
Řešení basů za pomocí rezonátorů má tedy jasnou výhodu před ekvalizací, protože řeší akustické pole v celé místnosti naráz.

check píše:Problém, který rezonátory řeší, je ten, že uprostřed místnosti máš díru a u stěny hrb.

no tím si právě nejsem tak jistý jako ty.
když uvážím, že stojaté vlnění je protisměrné a rovinné vlnění a že jeho frekvence kromě rychlosti šíření závisí už jen a pouze na rozměru místnosti (respektive na polovině rozměru místnosti) - tak mně to s tím středem místnosti nějak neštymuje - ve středu místnosti je pro dané vlnění KMITNA TLAKU, úplně stejně jako u stěn.

problém je, že se stojatým vlněním interferují jak zdroje zvuku, tak jeho přijímače.........................

************************************************************************

malá perlička z mé současnosti:
v ložnici jsem nemohl mít dobře umístěné ani bedny, ani poslechové místo. i když vzdálenost od stěn celkem ucházející, hlavní problém bylo hlavně nesymetrické umístění beden v pravo-levém smyslu. zatímco výšky a středy v pohodě, čím hlouběji, tím víc mně to tahalo basy do pravé bedny. když jsem se to (na malém prostoru) pokusil kompenzovat změnou umístění, úhly byly nedobré...
před pár dny jsem si nechal konečně udělat skříň na míru přes celou jednu stěnu pokoje. dlouhá nudle (mám bedny na šířku) se zkrátila o 65cm.
trochu jsem se toho bál, přece jen čím větší poslechovka, tím líp, ale zvuk je teď mnohem lepší - vzájemné poměry stran zkrátka hrají také nemalou roli...

Stojaté vlnění vzniká na frekvencích jejichž polovina vlnové délky se naskládá do rozměrů místnost. První mód se do místnosti vejde pouze polovinou vlnové délky, maximum akustického tlaku má u stěn, uprostřed místnosti minimum. To je případ, který jsem i měřil. Druhý mód se vejde celou svojí vlnovou délkou do některého z rozměrů místnosti. Tedy maximum akustického tlaku dosahuje u stěn a uprostřed (v polovině) místnosti, minimum v 1/4 a 3/4. Třetí mód se vejde do místnosti svojí vlnovou délkou 1,5x. Tedy maximum tlaku má u stěn a v 1/3 a 2/3, minimum 1/6, 3/6 a 5/6 místnosti. Atd...
Opakuji, že jsem měřil první mód místnosti na 42Hz, což je také mimochodem cca základní frekvence kopáku. Kvůli prostorovému zobrazení je lepší poslouchat dál od stěn a mít tak i umístěné bedny, o 42Hz by jsi jinak přišel, pokud bys nepoužil moje rezonátory.

jaký odpovídající rozměr má teda místnost, jejíž nejnižší vlastní mód je např. tebou uváděných 42Hz?

3,9m

jo, je to tak. stojaté vlnění je vlastně posunutí o 1/4 fáze. vážně to vypadá, žes na to kápnul, člověče...

check píše:Opakuji, že jsem měřil první mód místnosti na 42Hz, což je také mimochodem cca základní frekvence kopáku. Kvůli prostorovému zobrazení je lepší poslouchat dál od stěn a mít tak i umístěné bedny, o 42Hz by jsi jinak přišel, pokud bys nepoužil moje rezonátory.

mno, mozek je velký čaroděj...

dadaft píše:mno, mozek je velký čaroděj...

Bavíme se snad o tom, jak vylepšit místnost, ne co si umí domyslet mozek. Základní frekvenci kopáku si ovšem ale domyslet neumí, to pak nezní jako kopák, ale spíš jako vyšší buben nebo pokud se problém týká i druhé harmonické kopáku, tak pak zní jako rytmičák.
Stejným problémem trpí většina levných dvoupásmových komerčních reprosoustav. Br mají laděný na 65-80Hz a níž u nich tímpádem ani smrt nebere (tentokrát ani v rozích nebo u stěn).

u těch nejnižších frekvencí platí, že mozek si chybějící snadno "dopočítá", neboli uslyšíš na každý pád kopák a ne rytmičák. pravda, ten ryze fyzický účinek není stejný - na druhou stranu, pro dlouhodobé posluchače jako já, je poslechová únava reálný problém...

a protože se gratulanti dvakrát nehrnou:
pokud se všechno potvrdí, a já si myslím, že potvrdí, tak je tady konečně něco, oč se dá skutečně opřít.
jestli jsem to totiž dobře pochopil, v praxi by to mělo fungovat takhle: pokud pomocí těchhle rezonátorů utlumím nejnižší, lépe dvě nejnižší (a nejlépe všechny tři nejnižší (základní)) rezonanční frekvence, výrazně se tím změní CELKOVÉ akustické poměry v poslechovce.
výrazně kladně.
ve spojení s vhodným umístěním beden (a kvalitním železem) ve výsledku stereo té nejvyšší kvality...

U špatných beden nebo v akustický špatných místnostech (jakých je většina) nebo přinejhorším v obou případech najednou tedy já slyším že tam sice kopák je, ale je to spíš blíž rytmičáku. Je to na prt, styly hudby využívající bubny se pak téměř nedají poslouchat. Přitom nemluvím o fyzickým účincích (které spíš souvisejí s vyšší hlasitostí), ale jenom o normálním poslechu.

Druhý odstavec jsi napsal hezky.