Aleši, ty jsi obeť internetu. Chceš-li alespoň získat nějaké informace ze zdrojů (třeba internetových), tak musíš k jejich rešerši přistupovat poněkud pečlivěji - informace porovnávat, hodnotit kvalitu zdrojů, sledovat z čeho ty zdroje vycházejí a zda vůbec přinášejí něco nového. Zejména internetové zdroje a zejména wikipedia trpí tím, že kompilují už několikrát kompilované a zjednodušené informační zdroje, takže vzniká nějaký polopravdivý kočkopes. Autor to třeba neví, ale opomíjí spoustu podmínek, za kterých nějaká teorie platí, případně zavádí vlastní terminologii... Prostě je ve zdrojích bordel, kopie kopie kopie už zdaleka nevypadá jako originál. Kopírují se i knihy zaměřené na akustiku vydávané v češtině v papírové formě. Vím to, protože jsem jich pár četl. Chce to mít též určitý fyzikální nadhled načerpaný z fyzikálních skript nejlépe VŠ, který prostě za určitých podmínek nevyvratitelně platí a je milionkrát ověřen ve spotřební elektronice, počítačích, telekomunikacích a dalších odvětvích.

Možná než na povrchní kompilaci internetových článů a názorů lidí z fór, bych se soustředil na detailní rozbor současně platné akustické teorie. Případně bych věnoval svůj drahocený čas pokročilejšímu měření přes PC. Snaha udržovat toto vlákno aktivní je sice chválihodná, ale raději bych toho viděl méně, zato více kvalitního.

Nechci tě nasrat, ber to jako radu míněnou od srdce.

check píše:Aleši, ty jsi obeť internetu. Chceš-li alespoň získat nějaké informace ze zdrojů (třeba internetových), tak musíš k jejich rešerši přistupovat poněkud pečlivěji - informace porovnávat, hodnotit kvalitu zdrojů, sledovat z čeho ty zdroje vycházejí a zda vůbec přinášejí něco nového. Zejména internetové zdroje a zejména wikipedia trpí tím, že kompilují už několikrát kompilované a zjednodušené informační zdroje, takže vzniká nějaký polopravdivý kočkopes. Autor to třeba neví, ale opomíjí spoustu podmínek, za kterých nějaká teorie platí, případně zavádí vlastní terminologii... Prostě je ve zdrojích bordel, kopie kopie kopie už zdaleka nevypadá jako originál. Kopírují se i knihy zaměřené na akustiku vydávané v češtině v papírové formě. Vím to, protože jsem jich pár četl. Chce to mít též určitý fyzikální nadhled načerpaný z fyzikálních skript nejlépe VŠ, který prostě za určitých podmínek nevyvratitelně platí a je milionkrát ověřen ve spotřební elektronice, počítačích, telekomunikacích a dalších odvětvích.

Možná než na povrchní kompilaci internetových článů a názorů lidí z fór, bych se soustředil na detailní rozbor současně platné akustické teorie. Případně bych věnoval svůj drahocený čas pokročilejšímu měření přes PC. Snaha udržovat toto vlákno aktivní je sice chválihodná, ale raději bych toho viděl méně, zato více kvalitního.

Velmi výstižně napsáno a souhlasím.. Obdivuji Tvou trpělivost, že máš ještě chuť do tohoto threadu přispívat.. Já už bych to vzdal.. Řekl bych, že to, co jsi popsal výše, je i jeden z hlavních důvodů, proč (k naší škodě) prakticky přestal psát na HiFi fóra i Velký Bobo, osoba v daném oboru patrně nejkvalifikovanější...

sekal píše:...Velmi výstižně napsáno a souhlasím.. Obdivuji Tvou trpělivost, že máš ještě chuť do tohoto threadu přispívat.. Já už bych to vzdal.. Řekl bych, že to, co jsi popsal výše, je i jeden z hlavních důvodů, proč (k naší škodě) prakticky přestal psát na HiFi fóra i Velký Bobo, osoba v daném oboru patrně nejkvalifikovanější...

check píše:...Možná než na povrchní kompilaci internetových článů a názorů lidí z fór, bych se soustředil na detailní rozbor současně platné akustické teorie. Případně bych věnoval svůj drahocený čas pokročilejšímu měření přes PC. Snaha udržovat toto vlákno aktivní je sice chválihodná, ale raději bych toho viděl méně, zato více kvalitního.

Nechci tě nasrat, ber to jako radu míněnou od srdce.

Jsem v klídku - nemůže mne přece nasrat ten, kdo sám od sebe o problému akustiky a speciálně malých poslechovek nenapíše ani slovo.

A přitom se obětavosti meze nekladou, Checku a Sekale, proč sami nenapíšete své zkušenosti na tomto fóru, když jste NEJ ?

A za čerpání praktických vědomostí z internetu se nestydím - tzv. "vědeckých" kompilátů na akustická témata mám ve své databázi přehršel, ale z praktického hlediska bohužel vždy "skutek utek".

http://www.customaudiodesigns.co.uk/basstraps/modex.htm
http://www.customaudiodesigns.co.uk/bas ... btrDIA.gif

Vratim se jeste k tomu, co jsem psal predtim - co si myslite o reseni kombinaci jadra z pruzneho materialu (nejsnaz molitanu, valec nebo panel, to uz je z hlediska funkce jedno, na tvaru nezalezi) a s neprodysnym povrchem (napr. potah igelitovou folii), ktery by fungoval jako tlumici prvek v rohu mistnosti ? melo by to fungovat jako membrana, problem vidim jen v tom, jak by to bylo citlivy na nejake "naladeni" ? Nenarazili jste nekde na takove reseni ?

To, na co upozorňuješ

právě řeší Check a úspěšně; určitě to dotáhne do zdárného konce
Ty Flat Bass trapy dle výrobce dají na nominálním kmitočtu cca 1 - 2 dB, takže jich doporučují 6, což při ceně 151,67 Ł/ks představuje pro jeden kmitočet 25.850 Kč bez dopravy. Inu, za kvalitu se platí.

Aleska píše:Dle mne převážná část zvuku z nejnižšího basového rozsahu se tedy do přímého kontaktu se stěnou (natož s rohem) ani nedostane, protože nemá prostě možnost. Ale již je v oblasti Bass trapu a tedy i na tuto zvukovou energii působí, byť méně.

ani já jsem toto nepochopil.
možná by bylo dobré si uvědomit, jak to celé v uzavřené místnosti funguje. jak vlastně vznikají ty nerovnoměrnosti (zesílení/zeslabení) ve zvuku?
když do uzavřeného prostoru s navzájem kolmými stěnami umístím zdroj zvuku, tak pro určité frekvence, dané rozměry místnosti, vznikne stojaté vlnění. proč je slovo STOJATÉ zdůrazněné? protože jsou DVA druhy prostorového vlnění, které ovlivňují výsledný stereofonní obraz - a přestože obě tato vlnění jsou vyvolány odrazy, jsou na sobě v podstatě nezávislé - pro názornost je dobré si třeba představit hladinu rybníka, do kterého hodím dva kameny: vzniknou dvě různá vlnění, která sice v místě setkání interferují, ale pak pokračují dál beze změny. zkrátka pořád vidíme dva kruhy na vodě (jde o dvě postupná vlnění, což není příklad poslechovky, kde je jedno z vlnění stojaté, ale na tom nesejde - jde o to si uvědomit, že sama o sobě se ta vlnění neovlivňují - kdybych do vody hodil ještě třetí kámen, směr a rychlost těch původních dvou to neovlivní)... jedno je tedy stojaté vlnění a druhým jsou tzv. první odrazy - tj. první, druhé, třetí... odrazy. stojaté vlnění ovlivňuje zvuk HLAVNĚ z hlediska spektrálního (tj. vzájemnými poměry pro jednotlivé frekvence), první odrazy z hlediska časového............
to, že se tato vlnění navzájem minimálně ovlivňují je pravda. potíž je, že díky interferenci ovlivňují taky jak vysílače (bedny), tak přijímače (uši) zvuku - protože ve stereu (idealně soulad dvou zdrojů vlnění, v uzavřené místnosti ovšem daleko, daleko více) spolu zpoždění (fáze) a amplituda dost podstatně souvisí.........
jak "vypadá" stojaté vlnění? proč je jeho celková energie nejvíc soustředěná v rozích?
stojaté (podélně polarizované) vlnění je vlnění rovinné a vzniká mezi dvěma rovnoběžnými plochami, jeho frekvence je určena jejich vzdáleností a je to PROTISMĚRNÉ vlnění. nikam nepostupuje. stojí (kdo by to byl řekl ). představme si to - rovinná vlna postupuje směrem ke zdi, tj. částice vzduchu kmitají kolmo ke zdi, čelní vlnoplocha vlnění je rovinná. v okamžiku kdy se střetne se zdí částice nemohou dál svobodně kmitat a vlna se s obrácenou fází vrací zpět. na druhé straně místnosti se děje totéž. většinou se jedná o neúplné stojaté vlnění. pouze pro frekvenci c/2l (c = rychlost šíření, l = vzdálenost mezi plochami) je úplné. tahle dvě protisměrná vlnění vyvolávají tlak (kmitnu tlaku) u stěn a uprostřed (v polovině) místnosti. kmitny výchylky leží ve čtvrtinách (kmitny je dobré si představit jako roviny). totéž platí o druhém nejpodstatnějším stojatém vlnění, které je určeno druhým největším rozměrem místnosti a je na to první kolmé! atd. atd. - pro násobné frekvence než ty základní tři je frekvence kmiten a uzlů samozřejmě násobná. pak tady máme stojaté vlnění nejen osové, o kterém jsme mluvili do teď, ale i tangenciální a kosé........
a tak se to všechno skládá a výsledek je, že největší tlak je právě v rozích, uprostřed stěn a uprostřed místnosti a nejmenší v 8 bodech, které leží ve čtvrtinách tří rozměrů............. - jinými slovy nehomogenní akustické pole.
jeho problémy jsou tyto: chvíli trvá, než zdroj toto vlnění vybudí (názvuk) a chvíli trvá, než po ukončení zdroje toto vlnění dozní (dozvuk). pokud budeme brát hudbu jako impulzní událost, stojí to tedy za bačkoru - naštěstí je ale stojaté vlnění samo o sobě prostorově (místně) stabilní, takže to zvýraznění není všude stejné...........
(mimochodem stojaté vlnění není POUZE otázka uzavřených prostorů - stojaté vlnění dokáží vyvolat i dva zdroje zvuku v otevřeném prostoru - což je nesmírně zajímavé, tedy pokud uvažujete jako já...)
bohužel pokud do míst se zvýšeným tlakem umístíme zdroj nebo přijímač, projeví se tato zvýraznění jednotlivých frekvencí i ve zvuku přímém - u výšek, které mají vysokou četnost vlastních kmitů by to ani tak nevadilo, hůř na basech - to každý zná (zkrátka když šoupnu bedny víc do rohu, líp to "basuje" )........
z tohoto pohledu je efičákovo (respektive Nordost atd.) umístění beden více než správné - zkrátka nemá smysl postavit bedny a sám si sednout na špatné místo a pak vymýšlet co se zvukem - to je jako řešit hubnutí zvýšenou konzumací šlehačky...........
(bohužel bedny - posluchač tvoří trojúhelník jistých parametrů, takže nejde umístit sebe i bedny do uzlů tlaku zároveň, a je nutno najít kompromis - tím chci říct, že to 1/3 ustavení není dokonalé, ale je to z hlediska rezonancí místnosti nejlepší z kompromisů)

malá ilustrace:



(čím tmavší červeň, tím vyšší akustický tlak)
pak tady máme první odrazy...............
................
................

no musím končit. jeden krásný citát - to aby člověk nezapomněl, že stereo je jedna velká jízda a iluze:
Klimatické poměry v daném prostoru ovlivňují u šířícího se zvuku spektrální složení zejména v oblasti vyšších frekvencí a současně mění i zvukové vlastnosti hudebních nástrojů, především výšku a barvu tónu. Následkem toho může např. pouhé vyvětrání studia v průběhu nahrávání znemožnit "barevnou" jednotu na sebe navazujících tzv. záběrů (úseků či částí) nahrávky. (V.Syrový)


jinými slovy: udělat díru v rozích místnosti (a tím zřejmě nějak upustit (snížit) tlak) jak navrhoval Asket je iluze - je to tlak na plochu, i když se nejvíce projevuje v rozích a jinde.......

dadaft píše:jinými slovy: udělat díru v rozích místnosti (a tím zřejmě nějak upustit (snížit) tlak) jak navrhoval Asket je iluze - je to tlak na plochu, i když se nejvíce projevuje v rozích a jinde.......

no, za uplnou iluzi bych to nepovazoval - tlak se siri na vsechny strany, takze i "upuštění" v jednom miste se prenese do okoli. Ale samozrejme se tady uplatni pruznost vzduchu, cas potrebny pro vyrovnani tlaku v dane oblasti a velikost otvoru (dostatečně velký pro proudění potřebného objem vzduchu z/do místnosti. Ten objem by ale zase nebyl tak strašně velký - je to jen část objemu, který odpovídá pohybu basového reproduktoru). Takže by asi stačilo několik otvorů v rohu a něco by to určitě změnilo. Konečně rezonátory fungují taky spíš bodově než plošně.

to si nemyslím. stojaté vlnění nemá s povahou zdroje (velikostí basáku) nic společného. navíc pro nízké frekvence, které se na nerovnoměrnostech ak. tlaku v místnosti nejvíc podílí (sto komárů se nikdy nevyrovná zamručení medvěda), nějaký malý otvor nic neznamená...
podle mě by se akorát v nejbližším okolí těch otvorů snížil ak. tlak, ale vliv na celkové poměry v místnosti by byl minimální.

dadaft píše:to si nemyslím. stojaté vlnění nemá s povahou zdroje (velikostí basáku)

mas pravdu, tam se to akumuluje odrazama ..

Ak by nahodou niekto vedel pomoct s kalibraciou zvukovky v Room EQ Wizard, tak detaily pozrite sem. Za kazdu radu budem povdacny, lebo mne uz dochadzaju vsetky napady

Zdravím všechny a obracím se s dotazem ohledně poslechové místnosti,mám možnost začít okupovat větší místnost nežli mám doposud ale zvažuji máli to cenu.Půjdu z 3,2x3,8 do 3,6x4,8 do stropu je v obou stejně a to 2,6m.Zvažuju zdali to má vůbec cenu.I když je to skoro 1/3 prostoru navrch,svou starou mám již upravenou a v nové začínat odzačátku
Ta velikost navíc mě ale láká.
Ve staré mám basové rezonátory ve dvou rozích(http://www.highendforum.cz/viewtopic.php?f=15&t=526) které bohužel v nové nepoužiju ,není v rozích místo kvůli oknu a dveřím
Zajímal by mě váš názor na toto dilema,díky.

slayerss píše:do 3,6x4,8 do stropu je v obou stejně a to 2,6m

koukam, ze mas na presne stejny rozmery jako ja

http://prima.stream.cz/receptar-prima-n ... du-2011-42
Dokoukejte do konce.

Mimochodem doba dozvuku nejnižšího módu Aleškovy místnosti je dle mého měření 0,74s na 43Hz, což při dané velikosti odpovídá zcela prázdné místnosti stejných rozměrů s 9,8m2 tlumícího materiálu o činitelu pohltivosti 0,75 (na 43Hz). U pórézního tlumení by to odpovídalo tloušťce 80-90cm. Patrně tam tedy někde něco kmitá a pohlcuje víc, nejspíš pomáhá ta skříň a otevřené dveře. Nebo je strop/podlaha dřevěná?

Upozorňuji, že tyto dvě věty platí pro 43Hz, na vyšších frekvencích má dozvuk nižší, tedy ekvivalentní plochu materiálu větší. Tedy platí stále, jak to u pórézních materiálů bývá, že nízké kmitočty pohlcují špatně.

check píše:... Nebo je strop/podlaha dřevěná?...

Obojí je pravdou.