Klangbilder 2008 Viedeň
Klangbilder 2008 Viedeň
...blíži sa High End Rakúsko, výstava na ktorej sa pravidelne zúčastňujem od otvorenia hraníc a ešte som nevynechal ani jednu. Avšak najlepšie spomienky mám na obdobie, keď boli do roka dve. Jarná v Marriotte a jesenná v Plazze. Aj na tento rok mám už nachystané nejaké prachy na LP. Ešte sa nestalo, že by som prišiel na prázdno. Bližšie info na:
www.klangbilder.at. Termín 7.-9. 11. 2008, vstupné 10 európskych peňazí.
www.klangbilder.at. Termín 7.-9. 11. 2008, vstupné 10 európskych peňazí.
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
Minuly rok bola vystava (z mojho pohladu urcite) poslabsia, kazdopadne pojdem aj tento rok. Mnichov je pre mna daleko, na to som uz dost pohodlny, takze vdaka aspon za tu Vieden
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
Pro mě nejlepší sestava letošního ročníku výstavy:
železo švýcarský Soulution ( http://www.soulution-audio.com ) a repro německý Ascendo System M-S ( http://www.ascendo.de )
Radek se místních diskusí neúčastní, proto se zeptám posledního člena naší dnešní expedice: Efičáku - jak jsi to slyšel Ty?
železo švýcarský Soulution ( http://www.soulution-audio.com ) a repro německý Ascendo System M-S ( http://www.ascendo.de )
Radek se místních diskusí neúčastní, proto se zeptám posledního člena naší dnešní expedice: Efičáku - jak jsi to slyšel Ty?
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
ty bedny vypadají famózně...
kurvadrát, tak jsem to prošvih. do Vídně vyrážím až v úterý...
kurvadrát, tak jsem to prošvih. do Vídně vyrážím až v úterý...
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
Slyším to jednoznačně stejně, Zbyňku.
Páskové výškové reproduktory doplnilo příjemné papírové středobasovo.
Celek byl znamenitě sladěný. Zvuk byl velmi líbivý a hudba pěkně spojená. Hladila dušičku.
Jsou to lehce nehezké bedny. Černý klavírní lak a necitlivé proporce nelákají k poslechu.
Opak byl pro mně překvapením. Byl tam pro mně malý problém s basreflexem.
Ne, že bych to poznal, přesto byly středy zabarvené. Celek parádní.
Švýcarský systém Soulution předstíral centrálu klimatizační techniky.
Obrovské krabice za obrovské peníze hrály naprosto hudebně.
Takto si představuji zvládnuté tranzistory. Nechyběl rytmus a sudé harmonické.
Celá atmosféra Hotelu Hilton byla přátelská, příjemná a nenucená.
Bylo spoustu příjemných zvukových překvapení.
Moje přenoska Ortofon Valencia na gramofonu Pro-Ject X-tension, na hornech Avangarde.
Ramínko 12cc EVO.
Krychličky Cyrus a Vienna Acoustic.
Páskové výškové reproduktory doplnilo příjemné papírové středobasovo.
Celek byl znamenitě sladěný. Zvuk byl velmi líbivý a hudba pěkně spojená. Hladila dušičku.
Jsou to lehce nehezké bedny. Černý klavírní lak a necitlivé proporce nelákají k poslechu.
Opak byl pro mně překvapením. Byl tam pro mně malý problém s basreflexem.
Ne, že bych to poznal, přesto byly středy zabarvené. Celek parádní.
Švýcarský systém Soulution předstíral centrálu klimatizační techniky.
Obrovské krabice za obrovské peníze hrály naprosto hudebně.
Takto si představuji zvládnuté tranzistory. Nechyběl rytmus a sudé harmonické.
Celá atmosféra Hotelu Hilton byla přátelská, příjemná a nenucená.
Bylo spoustu příjemných zvukových překvapení.
Moje přenoska Ortofon Valencia na gramofonu Pro-Ject X-tension, na hornech Avangarde.
Ramínko 12cc EVO.
Krychličky Cyrus a Vienna Acoustic.
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
ajéjej! a já tam nejel, protože jsem myslel, že tam bude hlučno a nával...eficak píše:Celá atmosféra Hotelu Hilton byla přátelská, příjemná a nenucená.
efičáku, s pravdou ven: co se nejvíc líbilo tobě? na tom přece nic není, pokud by to bylo něco jiného. ty a pásky a tranzistory? já žasnu. to by se ti u mě líbilo...
(a žádnou díru do beden nemám...)
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
efičáku, s pravdou ven: co se nejvíc líbilo tobě?
na tom přece nic není, pokud by to bylo něco jiného. ty a pásky a tranzistory?
já žasnu. to by se ti u mě líbilo...
Dadafte za trilión je jedno, co to pohání a hraje.
O páskových výškách se bavíme dlouho.
Když se to povede, je to fakt jedno.
První zalíbení, křišťálově čistý Bryston a PMC s kalotovým středem, podobným z olomouckých Budcaa.
Jadis, hódně velké překvapení.
Slovenské lampáče JJ.
Vedle jednočinných monobloků JJ, byl můj obdivovaný:
Takových elektronkáčů, až oči přecházely.
Skoro všude ležel otevřený Noťas s muzikou.
Grama alespoň vystavené.
Pro-Ject v hodně expozicích.
Lavazza picollo a Sachrův dost v kavárně Hilton.
Výletní parník, jakoby na dosah na modrém Dunaji za oknem kavárny.
Cyrus a Vienna, zaplatitelné a překvapivě znělé pro klasickou hudbu!
Lálá kompaktní a příjemně skromné pro manšelku.
Valencia-černý Pro-Ject X-tencion a Acutton Horn. Hmmm...
Pro-Ject Perspex6 mi přijde jako velký kus práce litovelských, na technologii a materiálech.
Je skutečně na magnetickém polštáři. Ramínko EVO 9cc.
Pokoje většinou upravené vkusnými akustickými prvky, aranže řezanými květinami, pokoje důsledně větrané,
tu a tam i vonná aromalampička, lidé milí a vstřícní a kromě stánku Nokie nebyl nikde jako v Praze zasklený nepřístupný zamračený šéf a ustrašení zaměstnanci. Dát si kávu s Sachrem levněji v Hiltonu, než v Corintia Praha je super. Alespoň jedna chyba. Slečna v kavárně nevěděla odkud je ten Sachr.
Byl dílem hotelového kuchaře.
na tom přece nic není, pokud by to bylo něco jiného. ty a pásky a tranzistory?
já žasnu. to by se ti u mě líbilo...
Dadafte za trilión je jedno, co to pohání a hraje.
O páskových výškách se bavíme dlouho.
Když se to povede, je to fakt jedno.
První zalíbení, křišťálově čistý Bryston a PMC s kalotovým středem, podobným z olomouckých Budcaa.
Jadis, hódně velké překvapení.
Slovenské lampáče JJ.
Vedle jednočinných monobloků JJ, byl můj obdivovaný:
Takových elektronkáčů, až oči přecházely.
Skoro všude ležel otevřený Noťas s muzikou.
Grama alespoň vystavené.
Pro-Ject v hodně expozicích.
Lavazza picollo a Sachrův dost v kavárně Hilton.
Výletní parník, jakoby na dosah na modrém Dunaji za oknem kavárny.
Cyrus a Vienna, zaplatitelné a překvapivě znělé pro klasickou hudbu!
Lálá kompaktní a příjemně skromné pro manšelku.
Valencia-černý Pro-Ject X-tencion a Acutton Horn. Hmmm...
Pro-Ject Perspex6 mi přijde jako velký kus práce litovelských, na technologii a materiálech.
Je skutečně na magnetickém polštáři. Ramínko EVO 9cc.
Pokoje většinou upravené vkusnými akustickými prvky, aranže řezanými květinami, pokoje důsledně větrané,
tu a tam i vonná aromalampička, lidé milí a vstřícní a kromě stánku Nokie nebyl nikde jako v Praze zasklený nepřístupný zamračený šéf a ustrašení zaměstnanci. Dát si kávu s Sachrem levněji v Hiltonu, než v Corintia Praha je super. Alespoň jedna chyba. Slečna v kavárně nevěděla odkud je ten Sachr.
Byl dílem hotelového kuchaře.
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
krása...
no jo. ach jo. ještě že máme duši v těle...eficak píše:za trilión je jedno, co to pohání a hraje.
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
Díky kluci za pěkné fotky a povídání. Škoda, že jsem s Vámi nemohl.
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
Naprostá analogová klasika, gramofon Verdier.
Elektronkový Audio Research.
Na něm 12 palců uhlíkového ramínka Pro-Ject. Přenoska Sumiko Celebration II.
Nastavení otáček stroboskopickým talířem P-J.
Hilton má na stěnách plastickou tapetu. Zástupci studií vylepšovali zvuk akustickými absorbery.
Některé měly vysoký faktor schvalitelnosti u našich žen. VAF.
Vládce celosvětového analogového impéria, Heinz Lichtenegger se svou přítelkyní Jozefínou, tvořili v salonku Audiotuning Vienna mimořádně příjemnou dvojici.
Paní triod a pentod EAT, provázela salonkem měkkou němčinou se slovenským přízvukem a s námi
slovenčinou s milým německým přízvukem.
Skvěle vládne Hi-Fi latinou. Hlášky typu SME má každý, pozlacená Ikeda je kýč, fakt psaly.
Nově provedená francouzská Micromega Bohušovy Sonus Faber Guarneri Memento sice tak jako MF Superchanger 550 nevykrmila, ale hraje to dobře. Jejich CD mám pevně zapsané z testu Audo Video Revue.
A něco pro naše mladé přátele digitálu. V krabičce stylu Sonus Faber.
Gramofon RPM-1 Ferrari červené v systému Jukebox alternuje záplavě ipodů a MP3.
Elektronkový Audio Research.
Na něm 12 palců uhlíkového ramínka Pro-Ject. Přenoska Sumiko Celebration II.
Nastavení otáček stroboskopickým talířem P-J.
Hilton má na stěnách plastickou tapetu. Zástupci studií vylepšovali zvuk akustickými absorbery.
Některé měly vysoký faktor schvalitelnosti u našich žen. VAF.
Vládce celosvětového analogového impéria, Heinz Lichtenegger se svou přítelkyní Jozefínou, tvořili v salonku Audiotuning Vienna mimořádně příjemnou dvojici.
Paní triod a pentod EAT, provázela salonkem měkkou němčinou se slovenským přízvukem a s námi
slovenčinou s milým německým přízvukem.
Skvěle vládne Hi-Fi latinou. Hlášky typu SME má každý, pozlacená Ikeda je kýč, fakt psaly.
Nově provedená francouzská Micromega Bohušovy Sonus Faber Guarneri Memento sice tak jako MF Superchanger 550 nevykrmila, ale hraje to dobře. Jejich CD mám pevně zapsané z testu Audo Video Revue.
A něco pro naše mladé přátele digitálu. V krabičce stylu Sonus Faber.
Gramofon RPM-1 Ferrari červené v systému Jukebox alternuje záplavě ipodů a MP3.
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
Takze moj nazor k vystave je asi taky, ze to upada aj v Rakusku, aj co do poctu vystavovatelov, aj co do kvality predvedenych pristrojov a hlavne zvuku...
Asi nam zostava - ak chceme naozaj kvalitu (a aj kvantitu) - uz len ten Mnichov.
Inak podla mojho gusta najlepsi zvuk vystavy boli (pre mna doteraz celkom nezname) reproduktory Consensus - model Passion.
Doobeda ich drajvovali mne nezname triodove monobloky - vykon 18W a zvuk bol vynikajuci - cisty, jasny, dynamicky, detailny s tesnymi neduniacimi basmi.
Podla informacie je to cisto rakusky produkt a sidlo firmy je cca 30km juzne pod Viednou.
Este link: http://consensusaudio.com/englisch/site ... ssion.html
Asi nam zostava - ak chceme naozaj kvalitu (a aj kvantitu) - uz len ten Mnichov.
Inak podla mojho gusta najlepsi zvuk vystavy boli (pre mna doteraz celkom nezname) reproduktory Consensus - model Passion.
Doobeda ich drajvovali mne nezname triodove monobloky - vykon 18W a zvuk bol vynikajuci - cisty, jasny, dynamicky, detailny s tesnymi neduniacimi basmi.
Podla informacie je to cisto rakusky produkt a sidlo firmy je cca 30km juzne pod Viednou.
Este link: http://consensusaudio.com/englisch/site ... ssion.html
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
Jak píše Efičák, ve Vídni bylo velmi dobře.
Cesta je krátká (z Ostravy je to blíž než do Prahy), bez stresů, parkování u Hiltonu zdarma.
Samozřejmě s Mnichovem je to nesrovnatelné, jako (snad s výjimkou Londýna) všechny ostatní evropské výstavy.
Zajímavý byl poslech sestav,
zábavné bylo prohrabávání se v horách audiofilských CD / LP a hledání ukrytých „pokladů“,
příjemné by setkání s kolegy (ať již prodejci nebo fanoušky) z rakouského hi-fi fóra a konečně
chutný byl Sachrův dort v hotelové kavárně.
Jako vždy příjemné bylo také setkání s panem Heinzem Lichteneggerem (http://www.audiotuning.com ), který je s odstupem největším rakouským velkoobchodníkem v oblasti audia a majitelem značky Pro-Ject.
Tentokráte se jednalo o setkání o to příjemnější, že nám byla představena jeho mimořádně sympatická partnerka Jozefína Krahulcová, majitelka (ve společnosti lampofilů světově proslulé) společnosti EAT (http://www.euroaudioteam.com )
Byla to příležitost probrat mnoho novinek ze světa hi-fi. Počínaje těmi obchodními, až po ty odborné. Z obchodních jsem např. zjistil, jak mi naprosto unikla tato akvizice: http://www.stereophile.com/news/013008research, ze které plyne http://www.quadriviosgr.it/en/investimenti.html
Z odborných pak bylo nejzajímavější ta o tom, že (konec tajností!) společnost EAT namlsaná svojí pozicí na trhu špičkových lamp se vrhá na trh špičkových gramofonů. První exemplář je t.č. na výstavě v Aténách.
Efičákem zmíněná hláška paní Jozefíny „SME má každý“, byla její odpověď na můj naivní dotaz, jaké že to ramínko na EAT gramci bude a bude-li to třeba SME….
Jiank - raménko bude Ikeda
Cestou zpět se posádka našeho vozu jednoznačně shodla: mladá, krásná, sympatická, bohatá žena, která se tak vyzná v hi-fi a která se s naprostou samozřejmostí pohybuje v kruzích kde „SME má každý“ je naprostý ideál !!
A navíc mám pro Slovenky odjakživa hroznou slabost...
Panu Lichteneggerovi jsme pochválili zejména úspěch Pro-Ject X-tencion,
který na výstavě hrál ve vícero expozicích a naopak mu mírně pohaněli zvuk v místnosti hrajících Sonus Faber Guarneri Palladio.
Jak už píše Efičák, na rozdíl od těch Bohušových byly jednak nerozehrané, jednak nám u zesilovače chyběl onen hrabůvkovský výkon Musical Fidelity „kladiv“.
Cesta je krátká (z Ostravy je to blíž než do Prahy), bez stresů, parkování u Hiltonu zdarma.
Samozřejmě s Mnichovem je to nesrovnatelné, jako (snad s výjimkou Londýna) všechny ostatní evropské výstavy.
Zajímavý byl poslech sestav,
zábavné bylo prohrabávání se v horách audiofilských CD / LP a hledání ukrytých „pokladů“,
příjemné by setkání s kolegy (ať již prodejci nebo fanoušky) z rakouského hi-fi fóra a konečně
chutný byl Sachrův dort v hotelové kavárně.
Jako vždy příjemné bylo také setkání s panem Heinzem Lichteneggerem (http://www.audiotuning.com ), který je s odstupem největším rakouským velkoobchodníkem v oblasti audia a majitelem značky Pro-Ject.
Tentokráte se jednalo o setkání o to příjemnější, že nám byla představena jeho mimořádně sympatická partnerka Jozefína Krahulcová, majitelka (ve společnosti lampofilů světově proslulé) společnosti EAT (http://www.euroaudioteam.com )
Byla to příležitost probrat mnoho novinek ze světa hi-fi. Počínaje těmi obchodními, až po ty odborné. Z obchodních jsem např. zjistil, jak mi naprosto unikla tato akvizice: http://www.stereophile.com/news/013008research, ze které plyne http://www.quadriviosgr.it/en/investimenti.html
Z odborných pak bylo nejzajímavější ta o tom, že (konec tajností!) společnost EAT namlsaná svojí pozicí na trhu špičkových lamp se vrhá na trh špičkových gramofonů. První exemplář je t.č. na výstavě v Aténách.
Efičákem zmíněná hláška paní Jozefíny „SME má každý“, byla její odpověď na můj naivní dotaz, jaké že to ramínko na EAT gramci bude a bude-li to třeba SME….
Jiank - raménko bude Ikeda
Cestou zpět se posádka našeho vozu jednoznačně shodla: mladá, krásná, sympatická, bohatá žena, která se tak vyzná v hi-fi a která se s naprostou samozřejmostí pohybuje v kruzích kde „SME má každý“ je naprostý ideál !!
A navíc mám pro Slovenky odjakživa hroznou slabost...
Panu Lichteneggerovi jsme pochválili zejména úspěch Pro-Ject X-tencion,
který na výstavě hrál ve vícero expozicích a naopak mu mírně pohaněli zvuk v místnosti hrajících Sonus Faber Guarneri Palladio.
Jak už píše Efičák, na rozdíl od těch Bohušových byly jednak nerozehrané, jednak nám u zesilovače chyběl onen hrabůvkovský výkon Musical Fidelity „kladiv“.
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
To "kladivo", čili MUSICAL FIDELITY kW550, je k mání na Ebay v UK, viz.
, skutečně s brutálním výkonem 630 W/ 8 ohm. Cena cca 2000 liber, kup ihned. Skutečně krásná mašinka včetně předzesilovače osazeného elektronkou 6LS7. Bohužel zbývá pouze 14 hodin. Gratuluji tomu, komu se kup podaří - za cca 70k českých je to grátis.Item number: 220302843073
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
to Aleska :
to si pleteš. Bohuš to krmí koncovými monobloky Musicakl Fidelity 550K, kdežto KW550 je integrovaný zesilovač
to si pleteš. Bohuš to krmí koncovými monobloky Musicakl Fidelity 550K, kdežto KW550 je integrovaný zesilovač
Re: Klangbilder 2008 Viedeň
Vrátím se ještě k poslechu (pro nás) nejlepší sestavy letošního ročníku:
švýcarský Soulution ( http://www.soulution-audio.com ) a německý Ascendo (http://www.ascendo.de )
Katalogová cena repro EUR 34.000,-. Komponenty Soulution kolem EUR 15.000,- za kus. Takže sestava v ceně přes CZK 2 mio.
První poslouchanou nahrávkou byla "Stimela", track no.12 z alba jihoafrického trumpetisty Hugha Masekaly - "Hope" (2002)
Album mám od Peera, vícekrát jsem si ho poslechl a založil. Dneska mi na základě včerejšího zážitku hrálo dokola.
Hledám slova, jak popsat včerejší dojem. Napadají mě jen samé fráze o hudebnících co přišli a hráli, o fantastickém rozlišení prostoru, o barvách jednotlivých hudebních nástrojů a lidských hlasů.
Byl to zážitek.
Pan vystavovatel nás před druhou skladbou přelétl pohledem a dle věku si nás tipnul na staré fanoušky Van Halenů. A tak nám jako druhou skladbu pustil poněkud ulítlou coververzi jejich hitu "Jump", kterou nazpíval David Lee Roth a najdeme ji na albu "Strummin' With The Devil: The Southern Side of Van Halen: A Tribute"
obsahujícím country a bluegrassové coverze Van Halenů. Odhlédnu-li od pro mě neznámého a exotického zpracování klasiky, bylo to znovu dokonalé.
Zvuk velkého množství nástrojů se neslil do zvukové koule, vše rozeznatelné - každá kytara nebo banjo. Mělo to drajv.
Dvě skladby byly za námi, fajn, ale teď jsem chtěl slyšet něco, co mám z domu dobře naposloucháno.
A pán měl ve svém kufříku toto album: Oscar Peterson Trio - "We Get Requests" (Verve 1963, remaster v edici Verve Master Edition 1997 )
kde je šestou skladbou "You Look Good To Me" (možnost poslechu např. zde: http://www.vervemusicgroup.com/artist/r ... 3&aid=2867 )
V českých podmínkách dávám při testování přednost Zuzaně Navarové a její skladbě "Lišají" (vzpomínám na High-End Praha 2008, pan Šulc a TYKON, Wilson Benesch s oněmi Torus subwoorfery a Electrocompaniet ), v zahraničí ji ale přirozeně nemají.
Jak "Lišají" tak "You Look Good To Me" mají zároveň výraznou basu a zároveň zajímavé perkuse, cinkot trianglu.
U Lišají sleduji barvu Zuzanina hlasu, u Petersona pak zvuk klavíru a měnící se dynamiku zvuku jednotlivých nástrojů.
No jak to popsat. Seděli tam včera všichni tři (resp. Brown stál).
You Look Good To Me je velmi líbivá skladba. Má kolem 4 min. 50 sec.. Když končí, tak kolem 4 min. 20 sec. je chvíle, kdy z jednoho reproduktoru se line hluboký tón smyčce na strunách Brownovy basy, z druhého pak cinkají Thigpenovy perkuse.
Jak to včera hrálo, měl jsem husí kůži až na zadku. Byli tři metry přede mnou a já je jen neviděl.
Sedělo a poslouchalo nás tam tak osm.
Jak skladba končila, jen jsme na sebe vzájemně mrkli a spustili jsme spontánní hlasitý potlesk
Vystavující dělal jako nic, ale evidentně se pýřil.
A já si Soulution a Ascendo pořádně zaryl do mozkových buněk.
Nejvěrněji si tuto skladbu mohli poslechnout stejně jen naši rodiče.
V roce 1969: http://www.youtube.com/watch?v=bzjdHYC2zkk
švýcarský Soulution ( http://www.soulution-audio.com ) a německý Ascendo (http://www.ascendo.de )
Katalogová cena repro EUR 34.000,-. Komponenty Soulution kolem EUR 15.000,- za kus. Takže sestava v ceně přes CZK 2 mio.
První poslouchanou nahrávkou byla "Stimela", track no.12 z alba jihoafrického trumpetisty Hugha Masekaly - "Hope" (2002)
Album mám od Peera, vícekrát jsem si ho poslechl a založil. Dneska mi na základě včerejšího zážitku hrálo dokola.
Hledám slova, jak popsat včerejší dojem. Napadají mě jen samé fráze o hudebnících co přišli a hráli, o fantastickém rozlišení prostoru, o barvách jednotlivých hudebních nástrojů a lidských hlasů.
Byl to zážitek.
Pan vystavovatel nás před druhou skladbou přelétl pohledem a dle věku si nás tipnul na staré fanoušky Van Halenů. A tak nám jako druhou skladbu pustil poněkud ulítlou coververzi jejich hitu "Jump", kterou nazpíval David Lee Roth a najdeme ji na albu "Strummin' With The Devil: The Southern Side of Van Halen: A Tribute"
obsahujícím country a bluegrassové coverze Van Halenů. Odhlédnu-li od pro mě neznámého a exotického zpracování klasiky, bylo to znovu dokonalé.
Zvuk velkého množství nástrojů se neslil do zvukové koule, vše rozeznatelné - každá kytara nebo banjo. Mělo to drajv.
Dvě skladby byly za námi, fajn, ale teď jsem chtěl slyšet něco, co mám z domu dobře naposloucháno.
A pán měl ve svém kufříku toto album: Oscar Peterson Trio - "We Get Requests" (Verve 1963, remaster v edici Verve Master Edition 1997 )
kde je šestou skladbou "You Look Good To Me" (možnost poslechu např. zde: http://www.vervemusicgroup.com/artist/r ... 3&aid=2867 )
V českých podmínkách dávám při testování přednost Zuzaně Navarové a její skladbě "Lišají" (vzpomínám na High-End Praha 2008, pan Šulc a TYKON, Wilson Benesch s oněmi Torus subwoorfery a Electrocompaniet ), v zahraničí ji ale přirozeně nemají.
Jak "Lišají" tak "You Look Good To Me" mají zároveň výraznou basu a zároveň zajímavé perkuse, cinkot trianglu.
U Lišají sleduji barvu Zuzanina hlasu, u Petersona pak zvuk klavíru a měnící se dynamiku zvuku jednotlivých nástrojů.
No jak to popsat. Seděli tam včera všichni tři (resp. Brown stál).
You Look Good To Me je velmi líbivá skladba. Má kolem 4 min. 50 sec.. Když končí, tak kolem 4 min. 20 sec. je chvíle, kdy z jednoho reproduktoru se line hluboký tón smyčce na strunách Brownovy basy, z druhého pak cinkají Thigpenovy perkuse.
Jak to včera hrálo, měl jsem husí kůži až na zadku. Byli tři metry přede mnou a já je jen neviděl.
Sedělo a poslouchalo nás tam tak osm.
Jak skladba končila, jen jsme na sebe vzájemně mrkli a spustili jsme spontánní hlasitý potlesk
Vystavující dělal jako nic, ale evidentně se pýřil.
A já si Soulution a Ascendo pořádně zaryl do mozkových buněk.
Nejvěrněji si tuto skladbu mohli poslechnout stejně jen naši rodiče.
V roce 1969: http://www.youtube.com/watch?v=bzjdHYC2zkk
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 13 hostů